Home Random Page


CATEGORIES:

BiologyChemistryConstructionCultureEcologyEconomyElectronicsFinanceGeographyHistoryInformaticsLawMathematicsMechanicsMedicineOtherPedagogyPhilosophyPhysicsPolicyPsychologySociologySportTourism






Elasticita nabídky a poptávky

Elasticita nabídky je vždy kladná a naopak pro poptávku je vždy záporná.

Křížová - cenová elasticita poptávky

Relativní změna poptávaného zboží X ku relativní změně ceny zboží Y.

 

 

14. Cenová elasticita poptávky, interpretace.

 

Cenová elasticita poptávky je ekonomický pojem a vyjadřuje citlivost poptávaného množství určitého statku na jeho cenu. Jinými slovy vyjadřuje vztah mezi procentní změnou poptávaného množství statku a procentní změnou ceny poptávaného statku a vyjadřuje se jako poměr procentní změny množství poptávaného statku k procentní změně ceny.

 

Koeficient cenové elasticity poptávky (EDP) udává, o kolik procent se zvýší resp. sníží poptávané množství, když se cena sníží či zvýší o jedno procento. Pokud bychom chtěli být zcela přesní, koeficient elasticity je záporné číslo (změna množství a změna ceny má opačné znaménko). V praxi se pracuje s koeficientem v absolutní hodnotě.

Vzorec[editovat | editovat zdroj]

Kde

· P1 je počáteční cena, P2 je cena po změně,

· Q1 je počáteční poptávané množství, Q2 je poptávané množství po změně,

· (Q2+Q1):2 vyjadřuje průměrné množství mezi uvažovanými dvěma body na křivce poptávky,

· (P2+P1):2 průměrnou cenu v daném intervalu.

 

 

Elastická a neelastická poptávka

Podle velikosti koeficientu cenové elasticity poptávky rozlišujeme elastickou a neelastickou poptávku, případně jednotkově elastickou.

· Neelastická poptávka - hodnota |EDP|<1. To znamená, že procentní změna ceny vyvolá menší procentní změnu poptávaného množství statku.

· Elastická poptávka - hodnota |EDP|>1. Znamená, že procentní změna ceny vyvolá větší procentní změnu objemu poptávaného statku.

· Jednotkově elastická poptávka - hodnota |EDP|=1. Znamená, že procentní změna ceny vyvolá stejnou procentní změnu objemu poptávaného statku.



· Dokonale elastická poptávka - |EDP| =

· Dokonale neelastická poptávka - |EDP| = 0

 

15. Firmy – důvody jejich existence, příjmy, náklady

Firma neboli obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Obecně se však výraz „firma“ používá i jako synonymum slova podnik.

V klasické teorii se jako základní cíl předpokládá maximalizace zisku. Přičemž je třeba rozlišovat mezi ziskem účetním (tzn. zisk = příjmy − explicitní náklady) a ziskem ekonomickým (zisk = příjmy − (explicitní náklady + náklady obětované příležitosti)). Alternativním cílem firmy může být nikoliv maximalizace okamžitého zisku, ale maximalizace současné hodnoty budoucích zisků. Mezi další cíle firmy lze řadit:

· dlouhodobě přežít na trhu,

· dosažení určitého podílu na trhu (s tím ale také souvisí dosažení určitého zisku),

· maximalizace obratu a

· růst a expanze.

Příjem může být:

· peněžní příjem - ekonomický pojem, jakákoliv přijatá peněžní částka - přijatá platba (například mzda, starobní důchod, sociální podpora, splátka dluhu apod.)

· pasivní příjem - odborný ekonomický pojem

· základní nepodmíněný příjem

· příjem (signál) - pojem užívaný v elektrotechnice například u antén a přijímačů

· příjem (sport) - příjem míče (nebo jiného herního předmětu) na soupeřově straně v kolektivních sportech po podání (např. volejbal, tenis, stolní tenis, nohejbal apod.)

· příjem potravy - jídlo, stravování, krmení, žrádlo

· přeneseně také přejímka nebo převzetí (například. zboží, objednávek, oprav či reklamací, poštovních zásilek atd. apod.)

Naklady

· V ekonomii, podnikání a účetnictví představují náklady spotřebování ekonomického zdroje, které je obvykle spojené též se současným nebo budoucím výdejem peněz.

· Ve finančním účetnictví se nákladem rozumí snížení ekonomického prospěchu během účetního období ve formě poklesu hodnoty aktiv nebo zvýšení závazků, jehož následkem je snížení vlastního kapitálu jinou formou než jeho rozdělením (vyplacením) vlastníkům.

Členění nákladů (výběr)

· Ve finančním účetnictví:

· finanční náklady – náklady spojené s úrokovou mírou, daněmi, cenou investic a amortizací.

· V nákladovém účetnictví:

· jednicové náklady – náklady přímo související s jednotkou dílčího výkonu.

· V manažerském účetnictví a ekonomické teorii:

· fixní náklady – náklady nezávislé na vyrobeném množství (např. nájemné)

· variabilní náklady – náklady závislé na vyrobeném množství (např. cena surovin)

· mezní náklady, marginální náklady – náklady na poslední vyrobenou jednotku resp. zvýšení celkových nákladů spojené s výrobou jednoho výrobku navíc.

· utopené náklady – vynaložené náklady, které již nelze získat zpět. Tyto náklady by neměly ovlivňovat další rozhodování o budoucnosti projektu.

· náklady obětované příležitosti – jedná se o příjmy z nějaké činnosti, které nezískáme, neboť jsme naše prostředky investovali do nějaké jiné činnosti.

· přímé náklady – náklady, které jsou přímo přiřaditelné k jednotlivým výkonům (výrobkům, službám) bez jejich soustřeďování a dalšího rozpočítávání; jedná se obvykle o náklady na suroviny, polotovary, obaly, někdy i mzdy

· nepřímé náklady – náklady, které nelze přímo přiřadit k určitému výkonu (výrobku, službě) nýbrž je nutné je určitým způsobem rozpočítávat; Obvykle jsou nepřímými náklady např. mzdy režijních pracovníků, nájemné, energie atd.

· prvotní náklady – náklady vynaložené na vstupu do výroby

· druhotné náklady – kalkulované náklady na vlastní výkony

· výrobní náklady – náklady potřebné k zajištění výroby, zpravidla jednoho kusu

 

 

16. Tržní struktury – dokonalá konkurence, charakteristika, efektivnost.

Dokonalá konkurence je teoretický model trhu, ve kterém platí následující předpoklady:

· Existuje velký počet kupujících a prodávajících, z nichž žádný nemůže ovlivnit cenu nebo velikost výstupu odvětví.

· Produkce odvětví je homogenní.

· Neexistují bariéry vstupu do odvětví a výstupu z něj.

· Neexistují patenty, ochranné a obchodní známky, individuální podmínky nebo práva, která by zvýhodňovala jeden prodávající subjekt v prodeji daného typu nebo skupiny zboží před ostatními.

· Všichni prodávající a kupující mají dokonalé informace o cenách a množstvích zboží směňovaných na trhu.

· Firmy maximalizují zisk, spotřebitelé maximalizují užitek.

Tyto předpoklady jsou tak silné, že tento model v realitě neexistuje. Slouží však pro základní pochopení fungování trhu a odvíjejí se z něj další tržní modely.

Firma v podmínkách dokonalé konkurence rozhoduje pouze o velikosti výstupu, výše ceny produkovaného statku jí je dána exogenně (je v pozici tzv. price takera – toho, který musí jeho cenu přijmout — viz také Pull production).

Dokonalá konkurence v praxi neexistuje, jako příklad, který se mu pravděpodobně nejvíce blíží, je obchodování s hojně prodávaným a velmi srovnatelným a standardizovaným zbožím, např. s počítačovými komponenty, kdy „dokonalé” informace o cenách suplují mimo jiné servery srovnávající ceny.

V dokonalé konkurenci jsou jednotlivé subjekty na straně nabídky (ať už výrobci nebo distributoři) prakticky zaměnitelní, tedy je pro ně téměř jedno, od kterého z nich si zákazník daný produkt koupí (může se rozhodovat i podle kritérií, které s kvalitami výrobku nesouvisejí). Z toho důvodu je objem nabídky určen pouze objemem poptávky a pokud dojde ksaturaci daného zboží, na nabízející subjekty v převisu nabídky, kteří prodali nejméně, dopadne zákon alokace trhu.

 

17. Tržní struktury – nedokonalá konkurence, vznik a charakteristika, analýza v ČR

 

Nedokonalá konkurence Je stav na trhu, kdy je porušena aspoň jedna z následujících podmínek:

1. dokonalé šíření informací (všichni spotřebitelé i výrobci mají všechny údaje, které potřebují, a mají informace o všech dostupných technologiích, o cenách konkurenčního výrobku atd...)

2. homogenita výrobku (alias výrobky jsou stejné nebo aspoň natolik podobné, že se nedá určit, který z nich je kvalitnější)

3. velký počet výrobců na trhu

4. nulové náklady na vstup/výstup z odvětví

 

q Konkurence dokonalá – tržní situace, kdy je značný počet nabízejících i kupujících a kdy produkty jsou stejnorodé. Poptávková křivka je pak vodorovná (dokonale elastická) – tržní cenu není schopna žádná firma ovlivnit.

q Konkurence nedokonalá:

MONOPOL – tržní situace, kdy je daná komodita nabízena jediným subjektem.

MONOPSON – jediný kupující subjekt

OLIGOPOL – v daném odvětví na trhu má dominantní postavení malý počet nabízejících

Zásahy do cen

V nedokonale konkurenčním prostředí:

· výrobce dokáže ovlivnit cenu výrobku na trhu zboží a služeb, je tedy tvůrcem ceny na trhu

· firma dokáže ovlivnit cenu práce na trhu práce

· produkty nejsou homogenní

· neexistují nulové náklady na změnu dodavatele (spotřebitel musí vyhledat nového dodavatele, což však sebou přináší náklady jako čas nebo peníze)

· neexistuje dokonalá informovanost prodávajících i kupujících

· v odvětví existuje malý počet producentů

· neexistuje volný vstup do odvětví

 

 

18. Trh výrobních faktorů, především trh práce – mikroekonomické aspekty.

Trh výrobních faktorů je místem, kde se střetává nabídka výrobních faktorů (práce, půda, kapitál) s poptávkou po těchto faktorech. Na rozdíl od trhu výrobků a služeb, kde výrobci nabízejí své výrobky a služby a domácnosti je poptávají, jsou na trhu výrobních faktorů nabízejícími domácnosti a poptávajícími firmy. Domácnosti nabízejí svůj čas, který věnují práci, schopnosti a dovednosti (souhrnně práci), dále pak své úspory (kapitál) a půdu. Firmy jako poptávající jim za tyto faktory platí:

· Za práci se platí mzda (v případě soukromého sektoru) nebo plat (v případě státního sektoru) a cenou práce je mzdová sazba.

· Za pronájem půdy se platí pachtovné a cenou půdy je sazba pozemkové renty.

· Za kapitál se platí úrok a cenou kapitálu je úroková sazba.[1]

 

Poptávka po výrobních faktorech

Poptávka po výrobních faktorech je tzv. poptávkou odvozenou. Zda firmy budou potřebovat a poptávat jednotlivé výrobní faktory totiž závisí na tom, zda domácnosti budou poptávat jejich výrobky a služby, na které se daný výrobní faktor používá. Protože se firmy snaží dosáhnout co nejvyššího zisku, budou poptávat jen takové množství výrobních faktorů, které jim zajistí zisk.

 

Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Na trhu práce nabízejí svou práci zaměstnanci a zaměstnavatelé ji jakožto výrobní faktor poptávají a platí. V rámci zkoumání trhu práce se ekonomie snaží co nejlépe porozumět nezaměstnanosti a výši mezd. Rozeznáváme nominální a o inflaciočištěnou reálnou mzdu.

Jedná se o důležitý předmět zkoumání, protože výše nezaměstnanosti závažně ovlivňuje stav společnosti.

Na trh práce můžeme nahlížet jak z makroekonomického, tak mikroekonomického pohledu. Mikroekonomie studuje chování jednotlivce na trhu práce. Makroekonomie naopak studuje vzájemný vztah trhu práce a ostatních trhů (peněžní trh, trh zboží, zahraniční obchod). Sleduje, jak vztahy těchto trhů ovlivňují makroekonomické proměnné jakonezaměstnanost, výši důchodů a hrubý domácí produkt.

 

 

19. Tržní selhání, externality, veřejné statky, asymetrická informace, veřejná volba. Coaseho teorém.

Selhání trhu je souhrnný název pro situaci, kdy dochází ke snižování tržní alokace statků. Lze rozeznat několik typů tržního selhání, podle různých příčin:

1. nedokonalá konkurence, například při monopolu,

2. externality, zejména zásahy státu formou jeho regulací,

3. veřejné statky,

4. asymetrický přístup k informacím.

 

Externalita je označení pro vnější účinek nějakého ekonomického rozhodnutí, resp. činnosti, tzn. část dopadů činnosti, kterou nese někdo jiný než její původce. Jako externality se označují náklady či výnosy jiných subjektů, za které se neplatí: původce si tyto výnosy (tzv. pozitivní externality) nemůže přivlastnit, příp. tyto náklady (tzv. negativní externality) od něj nelze vymáhat.

Příkladem negativních externalit je např. znečištění životního prostředí způsobené ekonomickou aktivitou; příkladem pozitivní externality je např. vzdělání nebo mimoprodukční užitečné funkce lesů.

 

Čistý veřejný statek je statek, který charakterizují:

· nedělitelnost spotřeby,

· nevyloučitelnost ze spotřeby a

· nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele.

 


Date: 2016-01-03; view: 1173


<== previous page | next page ==>
Vlivy působící na měnový kurz | asymetrická informace
doclecture.net - lectures - 2014-2019 year. Copyright infringement or personal data (0.007 sec.)