Politicko ekonomický cyklus.

Jedno z vládních selhání v hospodářské politice státu, uváděn dokonce i jako jedna z možných příčin hospodářských cyklů

Sledujeme vzájemnou závislost a propojení politiky a ekonomiky

Předpokladem: rozhodnutí voličů je ovlivněno stavem ekonomiky a vláda může zůstat u moci jen tehdy, je-li (znovu)zvolena

Znovuzvolení může napomoci tím, že se politickými nástroji snaží zlepšit stav ekonomiky, nejlépe s výsledky těsně před volbami (bez ohledu na fázi ekonomického cyklu)

„Strany nevyhrávají volby, aby formulovaly své politické programy, nýbrž formulují své politické programy, aby vyhrály volby.“ (Anthony Downs, 1957)

Volební systém v ČR.

ČR – zastupitelská demokracie, volby: Parlament ČR (Poslanecká sněmovna a Senát), zastupitelstva krajů, zastupitelstva obcí, Evropský parlament

Prvky přímé demokracie: volby prezidenta republiky, referenda

Poslanecká sněmovna Parlamentu: 200 poslanců, voleni na období 4 let, volby podle poměrného pravidla

Senát: 81 senátorů, voleni na 6 let, každé dva roky se volí 1/3 senátorů, volby podle většinového pravidla

Krajská a obecní zastupitelstva: volební období 4 roky, volby podle poměrného pravidla

Evropský parlament: 751 poslanců (z ČR 21), voleni na 5 let

Prezident republiky: poprvé volen v roce 2013 přímo, většinové pravidlo

Referenda: celostátní zatím bylo jen jedno (2003 o vstupu ČR do EU), mohou se ale konat místní nebo krajská referenda (pro jejich platnost je ale nutná 35 % účast voličů)

Téma č 2

Veřejné instituce potřebují ke své činnosti peněžní fondy (viz definice VF), tyto fondy bývají pojmenovány jako rozpočty.

Veřejný rozpočet - obecné označení rozpočtu bez ohledu na to, která z institucí ho sestavuje a užívá. Vždy ale jde ve státě o velmi členitou soustavu rozpočtů (fiscus, z lat. = erár, rozpočet, státní pokladna).

Veřejný rozpočet je zároveň:

● peněžní fond,

● bilance (má příjmovou a výdajovou stranu, v pojetí účetní bilance musí být vyrovnán),

● finanční plán,

● nástroj řízení, nástroj veřejné politiky

Rozpočtová soustava je velmi členitá, musejí proto existovat jednotná pravidla, kterými se celá soustava řídí: silná vazba na zákonné normy.

Rozpočtový proces:

Veřejné rozpočty se sestavují na rozpočtové období: shodné pro celou rozpočtovou soustavu. V ČR jeden kalendářní rok (1.1. – 31.12.).

V ČR se vychází ze střednědobého rozpočtování (střednědobý výhled, střednědobý výdajový rámec)

Rozpočtové provizorium: dočasný systém hospodaření s rozpočtovými prostředky, pokud není veřejný rozpočet schválen do začátku rozpočtového období.

Závěrečný účet: schvaluje ho opět příslušný volený orgán (u státního rozpočtu Poslanecká sněmovna, v krajích a obcích zastupitelstvo)

Rozpočtové zásady: základní povinnosti, společné všem rozpočtům, jsou uplatňované zákonnými normami

● zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu (rozpočtové prostředky lze používat jen v roce, pro který byly schváleny),

● zásada reálnosti a pravdivosti rozpočtu (rozpočet by měl být schválen na základě analýzy ekonomických procesů a střízlivého odhadu budoucího vývoje),

● zásada úplnosti a jednotnosti rozpočtu (viz rozpočtová skladba),

● zásada publicity (všechny rozpočty projednány veřejně, schvalovány zastupitelskými orgány).

Orgány, odpovědné za průběh a kontrolu v rámci rozpočtové soustavy:

● Ministerstvo financí,

● Orgány finanční správy:

- Generální finanční ředitelství (sídlo v Praze, podílí se na tvorbě právních předpisů, vede centrální evidenci a registry nezbytné pro výkon působnosti orgánů finanční správy apod.)

- Odvolací finanční ředitelství,

- Finanční úřady (vykonávají finanční kontrolu, správu daní…).

● Finanční orgány municipálních orgánů a municipálních organizací.

Rozpočtová skladba

● závazně třídí příjmy a výdaje v celé rozpočtové soustavě,

● jednotné třídění, které umožňuje identifikovat všechny peněžní pohyby, zjišťovat veškeré potřebné informace o vývoji příjmů a výdajů a zjišťovat hospodaření příslušného rozpočtu (včetně krytí případného deficitu).

Rozpočtová skladba je upravena vyhláškou Ministerstva financí č. 323/2002, Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů

Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje z 10 hledisek, především z hlediska:

● odpovědnostního (povinné jen pro státní rozpočet),

● druhového (příklad viz obr. na následující straně – červený ovál),

● odvětvového, (příklad viz obr. na následující straně – zelený ovál)

● konsolidačního.

Do rozpočtové soustavy ČR patří :

Soustava veřejných rozpočtů

● státní rozpočet,

● rozpočty krajů,

● rozpočty měst a obcí,

● rozpočty příspěvkových organizací – PO,

● rozpočty tzv.organizačních složek – OS,

● rozpočty dobrovolných svazků obcí,

● rozpočty regionálních rad – spojených s ROP.

Mimorozpočtové fondy

● státní účelové fondy,

● fondy měst, obcí a krajů.

→ Soustava veřejných rozpočtů

Rozpočty obcí

Obec v České republice je základním územním samosprávným společenstvím občanů. Postavení obcí upravuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění

Počet obcí v ČR – mimořádně vysoký (cca 6250)

Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. V právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost vyplývající z těchto vztahů.

Za hospodaření obce nese odpovědnost pouze obec sama. Stát za hospodaření obcí a jejich závazky neručí, zákon o obcích však připouští, že tento závazek může stát převzít smluvně.

Date: 2015-12-24; view: 1109