- spravují je odvětvová ministerstva, zřizovány zvláštním zákonem, jejich užití je přísně účelové
● Státní fond životního prostředí,
● Státní zemědělský a intervenční fond,
● Státní fond kinematografie,
● Státní fond kultury,
● Fond rozvoje bydlení,
● Fond rozvoje dopravní infrastruktury.
Specifické postavení (specifické fondy)
● Pozemkový fond (PF) zrušen k 1.1.2013, nahrazen Státním pozemkovým úřadem
● Fond národního majetku (FNM) zrušen k 1.1.2006, působnost přešla na Ministerstvo financí
● Fond veřejného zdravotního pojištění.
PF a FNM byly tzv. transformační fondy, neměly charakter klasických peněžních fondů
Fond veřejného zdravotního pojištění spravován jednotlivými zdravotními pojišťovnami v čele s VZP, plynou sem příjmy z povinného veřejného zdravotního pojištění, fond je dotován ze státního rozpočtu (= platba zdr. pojištění za státní pojištěnce).
2) Mimorozpočtové fondy obcí a krajů:
● Fond rezerv a rozvoje (z přebytků rozpočtů, jeho užití není přísně účelově vymezeno)
● Ostatní účelové fondy ( např. bytový fond, památkový fond .) počet a struktura závisí na rozhodnutí zastupitelstva
Státní rozpočet ČR.tradičně považován za centralizovaný peněžní fond, který se tvoří, rozděluje a užívá na principu:
● nenávratnosti,
● neekvivalence,
● nedobrovolnosti.
Je nejvýznamnějším veřejným rozpočtem, soustřeďuje největší část příjmů.
Funkce státního rozpočtu:
a) alokační,
b) redistribuční,
c) stabilizační.
Ad a) Alokační funkce financování veřejného sektoru → zabezpečování veřejných statků pro obyvatelstvo
Ad b) Redistribuční funkce přerozdělování části HDP a zmírňování nerovností mezi subjekty prostřednictvím:
● peněžních transferů nižším příjmovým skupinám,
● progresívního zdanění je-li zavedeno (důchodové a majetkové daně),
● vyšším zdaněním luxusního zboží,
● dotováním zboží určeného nižším příjmovým skupinám.
Ad c) Stabilizační funkce za určitých podmínek operacemi na příjmové a výdajové straně SR může vláda ovlivňovat hospodářský růst a zaměstnanost
Na státní rozpočet můžeme pohlížet jako na:
● centralizovaný peněžní fond (tradiční pojetí),
● nejdůležitější peněžní bilanci státu (porovnávání příjmů a výdajů, rozpočtové saldo kladné / záporné / rozpočet vyrovnaný),
● finanční plán,
● zákon.
Státní rozpočet sestavován na rozpočtové období, nabývá formy rozpočtového zákona.
Pokud není SR schválen do začátku rozpočtového období, hospodaří se podle rozpočtového provizoria - v ČR podle schváleného státního rozpočtu na předchozí rozpočtové období (s významnými omezeními).
Střednědobý výhled: období 2 let následující po sestavovaném rozpočtu, obsahuje očekávané příjmy a výdaje SR a státních fondů a předpoklady, na základě kterých se tyto příjmy a výdaje očekávají
Střednědobý výdajový rámec: celkové výdaje SR a státních fondů na období výhledu, po schválení se stává závazný