![]() CATEGORIES: BiologyChemistryConstructionCultureEcologyEconomyElectronicsFinanceGeographyHistoryInformaticsLawMathematicsMechanicsMedicineOtherPedagogyPhilosophyPhysicsPolicyPsychologySociologySportTourism |
Přínos teorie veřejné volby● učinila rozhodování a chování politiků a voličů předmětem pozornosti, ● původně byl stát = „deux ex machina“, jehož zásahy jsou hodnoceny jako žádoucí / nežádoucí, ale motivace a kritéria rozhodování státu nebyly diskutovány, ● teorie veřejné volby přinesla naprosto nový pohled na úlohu státu a jeho hospodářské politiky v ekonomice, nabídla argumenty proti rychlému růstu velikosti veřejného sektoru, ● konkrétní přínosy: rozpracování teorie politického cyklu, teorie byrokracie, logrolling („jánabráchysmus“), model voliče – mediána, efekt racionální ignorance (krátkozrakost voličů – preference politik, kde se prospěch dostaví dřív než náklady)….. Východiskem úvaha: „Co je vlastní člověku? Jaký je člověk? Je mu vlastní jen sobecký zájem, nebo i zájem o veřejné blaho?“
Aristoteles (4.stol.př.Kr.) – homo politicus (sledování veřejného zájmu) → politická věda Adam Smith (18.stol.) – homo economicus (maximalizace vlastního užitku, tj. sledování vlastního zájmu) → ekonomická věda Může být tento člověk „obojí“, tj. sledovat vlastní zájem i mít zájem o veřejné blaho současně ? Teorie veřejné volby tvrdí, že ano. Předmět zkoumání – stejný jako u politické vědy (teorie státu, volebních pravidel, chování voličů …), Metodologie – stejná jako v ekonomii. Teorie veřejné volby = ekonomická analýza politiky, je to politické kolektivní rozhodování z pohledu ekonomie. Teorie veřejné volby analyzuje zákonitosti a mechanismus kolektivního rozhodování ● jak se projevují názory jednotlivců na fiskální otázky (daně, výdaje…), ● jak se individuální názory transformují do kolektivního rozhodování, ● jak vlády rozhodují o těchto otázkách, ● jak tato politická rozhodnutí vlády zpětně ovlivňují jednotlivce. Ekonomický trh v kolektivním hlasování je nahrazen politickým trhem Účastníky politického trhu jsou: Občané – voliči, spotřebitelé veřejných statků, plátci daní ● mají různé preference, různé potřeby….. Politici ● usilují o politickou moc, sdružují se v politických stranách Nátlakové skupiny (lobby) ● neusilují o politickou moc, ale o ovlivnění těch, kteří ji mají Byrokraté (úředníci) ● plní rozhodnutí volených orgánů, ● „teorie byrokracie“ (Niskanen) – základní parametry užitkové funkce byrokrata – plat (rozpočet), počet podřízených a moc, minimalizace odpovědnosti V demokratických zemích rozhodování: ● přímé – např. referendum, ● nepřímé (zastupitelské) – nejdříve volíme své zástupce, ti potom rozhodují. Základní postupy veřejného rozhodování (mohou být dále modifikovány): ● jednohlasná shoda, ● většinové pravidlo, ● pluralitní (poměrné) rozhodování, ● podle počtu získaných bodů. Každý z těchto postupů vede k celkově jinému výsledku, tj. při veřejné volbě na konkrétním postupu rozhodování velmi záleží!! Zároveň ale tento výsledek ještě nevypovídá o efektivnosti nebo neefektivnosti řešení (viz příklad dále). - obtížně v praxi realizovatelné, vyžaduje značné kompromisy nebo opakování voleb Date: 2015-12-24; view: 1217
|