Home Random Page


CATEGORIES:

BiologyChemistryConstructionCultureEcologyEconomyElectronicsFinanceGeographyHistoryInformaticsLawMathematicsMechanicsMedicineOtherPedagogyPhilosophyPhysicsPolicyPsychologySociologySportTourism






Přínos teorie veřejné volby

● učinila rozhodování a chování politiků a voličů předmětem pozornosti,

● původně byl stát = „deux ex machina“, jehož zásahy jsou hodnoceny jako žádoucí / nežádoucí, ale motivace a kritéria rozhodování státu nebyly diskutovány,

● teorie veřejné volby přinesla naprosto nový pohled na úlohu státu a jeho hospodářské politiky v ekonomice, nabídla argumenty proti rychlému růstu velikosti veřejného sektoru,

● konkrétní přínosy: rozpracování teorie politického cyklu, teorie byrokracie, logrolling („jánabráchysmus“), model voliče – mediána, efekt racionální ignorance (krátkozrakost voličů – preference politik, kde se prospěch dostaví dřív než náklady)…..

Východiskem úvaha: „Co je vlastní člověku? Jaký je člověk? Je mu vlastní jen sobecký zájem, nebo i zájem o veřejné blaho?“

 

Aristoteles (4.stol.př.Kr.) – homo politicus (sledování veřejného zájmu) → politická věda

Adam Smith (18.stol.) – homo economicus (maximalizace vlastního užitku, tj. sledování vlastního zájmu) → ekonomická věda

Může být tento člověk „obojí“, tj. sledovat vlastní zájem i mít zájem o veřejné blaho současně ?

Teorie veřejné volby tvrdí, že ano.

Předmět zkoumání – stejný jako u politické vědy (teorie státu, volebních pravidel, chování voličů …),

Metodologie – stejná jako v ekonomii.

Teorie veřejné volby = ekonomická analýza politiky, je to politické kolektivní rozhodování z pohledu ekonomie.

Teorie veřejné volby analyzuje zákonitosti a mechanismus kolektivního rozhodování

● jak se projevují názory jednotlivců na fiskální otázky (daně, výdaje…),

● jak se individuální názory transformují do kolektivního rozhodování,

● jak vlády rozhodují o těchto otázkách,

● jak tato politická rozhodnutí vlády zpětně ovlivňují jednotlivce.

Ekonomický trh v kolektivním hlasování je nahrazen politickým trhem

Účastníky politického trhu jsou:



Občané – voliči, spotřebitelé veřejných statků, plátci daní

● mají různé preference, různé potřeby…..

Politici

● usilují o politickou moc, sdružují se v politických stranách

Nátlakové skupiny (lobby)

● neusilují o politickou moc, ale o ovlivnění těch, kteří ji mají

Byrokraté (úředníci)

● plní rozhodnutí volených orgánů,

● „teorie byrokracie“ (Niskanen) – základní parametry užitkové funkce byrokrata – plat (rozpočet), počet podřízených a moc, minimalizace odpovědnosti

V demokratických zemích rozhodování:

● přímé – např. referendum,

● nepřímé (zastupitelské) – nejdříve volíme své zástupce, ti potom rozhodují.

Základní postupy veřejného rozhodování (mohou být dále modifikovány):

● jednohlasná shoda,

● většinové pravidlo,

● pluralitní (poměrné) rozhodování,

● podle počtu získaných bodů.

Každý z těchto postupů vede k celkově jinému výsledku, tj. při veřejné volbě na konkrétním postupu rozhodování velmi záleží!! Zároveň ale tento výsledek ještě nevypovídá o efektivnosti nebo neefektivnosti řešení (viz příklad dále).
Jednohlasná shoda

- obtížně v praxi realizovatelné, vyžaduje značné kompromisy nebo opakování voleb


Date: 2015-12-24; view: 576


<== previous page | next page ==>
Tržní a vládní selhání. | Možnost tyranie většiny a tyranie menšiny
doclecture.net - lectures - 2014-2021 year. Copyright infringement or personal data (0.003 sec.)