SV je definován jako objem krve vypuzenýpři l stahu
normální tepový objem je asi 60 -70 ml/ stah SI 30-50 ml/ m2 /
Stejně jako většinu ostatních hemodynamických parametrů je možné i CO a SV přepočítat na tělesný povrch,
Srdeční index = cardiac index = CI
CI= CO/ tělesný povrch, normální hodnoty CI 2,6-4,2 l/ min/ m2
Měření CO
l/dle Fickova principu - zastaralé, indikátrem je zde kyslík, je metoda založena na předpokladu, že vychytávání nebo uvolňování nějaké látky je závislé na krevním průtoku v dané oblasti.
CO je úměrné spotřebě kyslíku za minutu děleno A-V diferencí .lze tak stanovit plicní průtok a není-li přítomen zkrat je plicní průtok roven sysémovému
Spotřeba kyslíku -měří se ve vydechovaném zduchu do vaku za časovou jednotku/rozdíl mezi koncntraci O2 ve vaku a v atmosféře x objem vaku.
AV diference -rozdíl koncentrace v arteriální a venosní krvi
CO = spotřeba / AV diff
Diluční metody
barvivová diluce -indikátorem je např indocyaninová zeleň, nebo termodilucí
Swan Ganz - proximálním otvorem známé množství tekutiny o známé teplotě- vzniká termodiluční křivka a plocha ohraničená touto křivkou odpovídá srdečnímu výdeji. Opakovat měření nejlépe vždy na konci výdechu.
Angiokardiograficky
Echokardiograficky
5/impedanční systém neinvazívního měření
-hrudní elektrická bioimpedance měří zdánlivý odpor,který je kladen střídavému proudu
kontinuální měření COP
-systémy součástí některých typů ventilátorů- Bennet
-systémy , které jsou součást mobilních metabolických souprav,/termické impulsy/
Faktory ovlivňující velikost minutového srdečního objemu:
Srdeční frekvence při stejném systolickém objemu existuje lineární závislost
avšak při vyšší frekvenci vzrůstá i kontraktilita/ která mění systolický objem/.
Vztah mezi srdeční frekvenci a minutovým výdejem platí tak dlouho, dokud zkrácením doby diastoly nepoklesne předtížení, nebo komorové prokrvení
tedy přibližně do frekvence 170/min.
1/Preload = předtížení, odpovídá u intaktních komor síle ,kterou jsou komory během diastoly roztaženy ..Jedná se o Enddiastolické napětí stěn. Případně enddiastolický plnicí tlak. Předtížení ovlivňuje délku komorových vláken v klidu a tím sílu kontrakce. Stah komorových vláken probíhá podle Frank - Starlingova mechanismu. Čím je vlákno více prodlouženo , tím jek kontrakce větší. až do maxima, potom se i s prodlužujícím svalem síla kontrakce snižuje.
U intaktních srdcí je předtížení dáno enddiastoickým objemem levé komory, toto stanovení je obtížné, proto se zjednodušeně nahrazuje enddiasatoicým tlakem levé komory ,i když není dostatečná korelace. Měření katetrem se vzhledem k mnohým komplikacím neprovádí. Za předpokladu normální mitrální chlopně existuje dobrá korelace mezi tlakem v levé síni a enddiastolickým tlakem, případně okluzním tlakem v plícnici.
Enddiastoický objem= EDV- tedy objem určující svalovině pasivní napětí před aktivní kontrakcí.
Preloadzávisí primárně na žilním návratu a dále na délce trvání diastoly.
Žilní návrat je určován:
à objemem krve - při snížení kolujícího objemu se snižuje žilní návrat
à vlivem gravitace - za anestezie, kdy je význačná vasoplegie může vést např poloha v sedě k závažné hypotenzi stagnací krve v dolní polovině těla
à zvýšený nitrohrudní tlak- zhoršuje žilní návrat
à v průběhu anestezie je to asi lo min. období přechodu na řízenou ventilaci přerušovaným přetlakem
à zvýšený tonus žilní, např venekonstrikce vyvolaná sympatikem zvýší preload
výsledná náplň srdce před systolou, počáteční komorové napětí
kontrakce síní významně zvětšuje volum komor na konci diasatoly, při hypertrofii myokardu je pasivní plnění zhoršeno pro sníženou poddajnost komor
2/?La:After load-dotížení , označuje sílu, která působí proti zkrácení srdečních svaových vláken, napětí stěny, kterého musí být dosaženo, aby se aortální chlopeň otevřela a krev z komroy byla vypuzena. Napětí stěny závisí na tlaku v komoře, velikosti komory, síla stěny komory.
Dotížení je určováno pomocí enddiastolického objemu levé komory a diastolického aortálního tlaku.
Klinicky je dotížení zjednodušeně hodnoceno jpomocí diastoického aortálního tlaku nebo systémové cévní resistence systémocá cévní rezistence koreluje s dotížením lépe.
Pozn R.Z.(7) Afterload:
Zátěž., kterou musí srdeční sval překonat během kontrakce
zbytkový objem krve nevypuzené z komory během systoly - na velikosti afterloadu má vliv především aortální odpor nebo odpor plicního řečiště - čím je vyšší, tím je vyšší i afterload.
Arteriální odpor - závisí na poměru tlaku a průtoku v aortě, viskozitě krve, průměru aorty, elasticity aortální stěny, systémové cévní resistenci.