Osevní postupy

Uveďte, do které skupiny plodin patří vybraná plodina a které další druhy se v ČR / ve světě pěstují. Ve formě krátké literární rešerše (celkem cca 1-2 strany) zpracujte u dané plodiny její biologický popis, geografický původ a světové rozšíření.

Kukuřice je nejvýznamnější jednoletou krmnou plodinou, a nejvýnosnější obilninou v ČR.

Zařazení:

Říše: rostliny
Podříše: cévnaté rostliny
Oddělení: krytosemenné
Třída: jednoděložné

Řád: lipnicotvaré
Čeleď: lipnicovité
Rod: kukuřice

Druhy:

kukuřice setá (Zea mays ) - Jedná se o známou, dnes na všech kontinentech kromě Antarktidy pěstovanou, kukuřici.

Zea diploperennis – tento duh kukuřice pochází z Mexica.

Zea luxurians - tento duh kukuřice pochází z Mexica.

Zea perennis - tento duh kukuřice pochází z Mexica.

Zea nicaraguensis - tento duh kukuřice pochází z Nicaraguy

Kukuřice je poměrně robustní jednoletá rostlina, která dorůstá výšky až 3m.Záleží hlavně na podmínkách, ve kterých je pěstována. V nepříznivých podmínkách může být její výška např. 0,5 má naopak i 6 m. Její listy jsou střídavé, přisedlé s listovými pochvami a souběžnou žilnatinou. Čepele jsou asi 30-90 cm dlouhé a asi 1,5-12 cm široké. Květy jsou jednopohlavní, v pohlavně rozlišených květenstvích. Stéblo kukuřice je přímé, plné a na dolních kolénkách je kořenující. Květenství je jednopohlavné. Samčí květenství je vrcholová lata klásků. Někdy interpretujeme jako několik hroznů, které vyráží z hlavní osy. Samčí klásky jsou uspořádány v párech. Vždy jeden klásek je stopkatý a druhý přisedlý. Každý klásek obsahuje 2 květy. Na bázi každého klásku jsou 2 plevy. Ty na rozdíl od některých divokých druhů nejsou na kýlu křídlaté. Samčí květ obsahuje bělomázdřitou pluchu a plušku. Tyčinky jsou 3. Plenky jsou 2. Samičí květenství vyrůstají z úžlabí listu. U pěstované kukuřice (seté pravé) to je ztlustlý klas. Někdy je zvaný palice.

Skládá z mnoha řad obilek, v každém klasu jich je od 60 až přes 1000. Celý samičí klas je uzavřen v pochvách listenů. U divokých forem bývá obalová pochva jen jedna a na vrcholu vyčuhuje chomáč čnělek s bliznami. Samičí klásky jsou dvoukvěté podobně jako samčí. Dolní květ je ale sterilní. Z každého klásku tedy vzniká jedna obilka. „Na bázi klásku jsou 2 plevy, ve kterých je u divokých forem obilka uzavřena, u pěstované kukuřice jsou plevy redukované. Každý fertilní květ obsahuje jednu suchomázdřitou pluchu a plušku, plenky u samičích květů chybí, čnělky jsou 2, ale jsou skoro po celé délce srostlé, jen nahoře dvouklané. Původně se jednalo o diploida, počet chromozómů je 2n=20,dnes se však pěstují i tetraploidi, 2n=40.

Kukuřice je hlavně větrosprašná (pyl je přenášen hlavně větrem, v malém množství i hmyzem)

Na vývoj kukuřice seté jsou různé teorie:

„Kukuřice setá pravá vznikla přímou domestikací poddruhu Zea mays subsp. parviglumis, který je domácí v Mexiku, hlavně v údolí řeky Balsas. Více než 12 % genetického materiálu z poddruhu Zea mays subsp. mexicana se do kukuřice seté pravé dostala díky introgresívní hybridizaci poddruhů Zea mays subsp. mexicana a Zea mays subsp. parviglumis

Kukuřice setá pravá vznikla procesem hybridizace nějaké primitivní domácí kukuřice (jen lehce změněné oproti divokým formám) a nějakého divokého druhu ze sect. Luxuriantes, buď Zea diploperennis nebo Zea luxurians.

Kukuřice setá pravá vznikla dvojnásobnou nebo vícenásobnou domestikací nějaké neznámé divoké kukuřice či některého teosintu. Tento model byl však dnes zpochybněn.

Kukuřice setá pravá se vyvinula z hybrida druhu Zea diploperennis a druhu Tripsacum dactyloides (tráva příbuzná kukuřicím). Paul Mangelsdorf se domnívá, že pěstovaná kukuřice je výsledkem hybridizace mezi nějakým neznámým druhem divoké kukuřice a druhu z rodu Tripsacum. Moderní genetické výzkumy však tuto teorii vylučují.

Domestikace kukuřice seté začala už v pravěku, pravděpodobně mezi léty 10 000 př. n. l. – 5500 př. n. l. Dnešní genetické experimenty naznačují, že domestikace kukuřice začala někdy kolem roku 7000 př. n. l. v centrálním Mexiku, někde v kopcích států Oaxaca and Jalisco. Mikrofosílie obsahující kukuřičný škrob byly objeveny archeology na kamenných nástrojích pocházejících z mexických lokalit. Odtud se pak pravděpodobně nová plodina šířila dále: před 7600 lety byla pěstována v Panamě, v severní části Jižní Ameriky byla hojná před 6000 roky. Nejpodobnější divoká kukuřice té pěstované dnes roste u řeky Balsas.

Do Evropy se kukuřice dostala v průběhu 16. a 17. století. Před nedávnem vzbudila určitý zájem teorie, že se kukuřice neznámou cestou dostala do Indie pravděpodobně již v 11. až 12. století. Důkazem měly být architektonické a sochařské prvky, připomínající kukuřičné palice. Pravdivost této domněnky je však více než sporná.

Hlavní pěstitelé kukuřice ve světě jsou: USA, Čína a Brazílie.

V ČR se pěstuje hlavně ve Středočeském kraji

Určete rajonizaci vybrané plodiny v rámci vymezených Zemědělských výrobních oblastí. Uveďte aktuální celkovou osevní plochu plodiny v ČR (ha) a její podíl na orné půdě (%). Dále uveďte osevní plochy v jednotlivých krajích. Zaznamenejte trend vývoje osevních ploch (ha), výnosů (t/ha) a realizačních cen (Kč/t) v uplynulých 5-10 letech.

Rajonizace zemědělské výroby:

V České republice značná variabilita podmínek pro produkci: půdních (reliéf, půdní typy, půdní druhy), klimatických(úhrn srážek, průměrné teploty), ekonomických (aglomerace, historické faktory v zemědělské výrobě (Sudety) atd.)

Základní výrobní oblasti

Kukuřičná – do 250 m n. m., prům. teplota 9 – 10ºC, srážky 500 – 600 mm,

černozemě, nivní půdy na píscích, drnové půdy, zastoupení v ČR: 6,7%, plodiny:

kukuřice na zrno, cukrovka, teplomilné ovoce, vinná réva, teplomilná zelenina,

pekařská pšenice, sladovnický ječmen, zornění nad 80%

Většina výměry zaujímá kukuřice pěstovaná na siláž – cca 200 tis. ha v současnosti. Kukuřice na zrno cca v r. 2008 - 100 tis. ha , prům. výnos 6,5 t/ha, její pěstování je soustředěno do kukuřičné a teplejší řepařské výrobní oblasti

Osevní postupy

Správná agrotechnika pěstování kukuřice předpokládá pěstování v pestrém osevním postupu, včetně pěstování krycích plodin. Na počátku založení kultury je podmítka strniště nebo úhoru, následuje hlubší orba, doplněná hnojením. Poté se připravuje seťové lůžko smykováním a vláčením. Následuje setí do řádek vzdálených 50-60 cm. Ve střední Americe se stále používá tradiční systém setby, kdy se do jednoho dolíku vyseje semínko kukuřice, dýně a fazole. Pokud není použita krycí plodina, provádí se meziřádkové ošetření proti plevelům a škůdcům včetně prokypření půdy. V oblastech s nízkými srážkami nebo nedostatkem vody jsou aplikovány závlahy. Poslední operací je sklizeň. Sklízí se buď na semeno (v technické zralosti při vlhkosti 25-30 %) nebo na siláž.

Dobrými předplodinami pro kukuřici jsou:
vojtěška, okopaniny, jeteloviny
Méně vhodným, ale nejčastěji používanými předplodinami
jsou obilniny.
kukuřice je vhodná jako přerušovač obilních sledů v osevních
postupech
Kukuřice je po sobě snášenlivá, je možné opakované
pěstování

Date: 2016-03-03; view: 1152