- S = domácnosti (vlastníci VF) vystupují jako nabízející
- na trhu výrobních faktorů se pronajímá/najímá práce, půda (včetně přírodních zdrojů) a kapitál (pouze
v podobě kapitálových statků)
- odlišnosti od trhu výrobních faktorů:
· obrácená úloha ekonomických subjektů (firmy tvoří poptávku – firmy poptávají půdu, kapitál a domácnosti jsou nabízející)
· poptávka po výrobních faktorech je odvozenou poptávkou (je odvozená (závislá) od poptávky po zboží, na jehož výrobu se daný výrobní faktor používá)
· dvojí pojetí individuální nabídky (s): nabídka faktoru jedné firmě: s = AFC = PF (stejné)
nabídka faktoru z hlediska domácnosti (liší se - jinak to vypadá
na trhu práce, kapitálu, půdy)
· cena faktoru, je spojena se službou toho faktoru (s fungováním toho faktoru), tedy s jeho pronájmem
o cenou práce je mzdová sazba a za celou službu se platí mzda
o cenou půdy je sazba pozemkové renty a za službu se platí pachtovné;
o cenou kapitálu je úroková míra a platí se úrok
· výdělek faktoru má zpravidla dvě části:
a) transferový výdělek – část výdělku, kterou by VF získal při svém nejlepším alternativním použití (alternativní náklady výdělku); je to taková částka, za kterou je VF ochoten vůbec vstoupit na trh (Př. Cizinec přijde do města, chce nějakou práci – ať dostane jakoukoliv práci, dostane jeden $)
b) ekonomická renta – je to tou částí celkového výdělku daného vstupu, která převyšuje transferový výdělek
A) když je to absolutně neelastická nabídka tak je to čistá ekonomická renta
B) transferový výdělek – elastická nabídka - nekvalifikovaná práce ve velkém městě
- čím je elastičtější nabídka tím je transferový výdělek větší než renta
- čím je méně kvalifikovaný faktor, tím větší je transferový výdělek oproti ekonomické rentě
- trh VF řeší dvě otázky:
jak vyrábět (technologie)
pro koho (vyplývá z toho, že domácnosti nabízejí VF a z toho jim plnou důchody a oni se stávají