1. náhodný - každá jednotka má stejnou možnost, aby se dostala do výběru - použití: když nejsou žádné znalosti o základním souboru, nebo když je znám jen rozsah souboru a) náhodný výběr s opakováním - jednotku znovu vrátíme nebo nevrátíme do výzkumu b) náhodný výběr bez opakování
2. záměrný - vybírají se záměrně jednotky s předpokladem, že budou pro daný soubor typické - použití: když je dostatek informací o základním souboru - důležité při segmentačním výzkumu
3. typický - spojuje princip náhodnosti a výběru - základní soubor se rozdělí na stejné části a každé z nich se provede náhodný výběr
čím je vzorek typičtější, tím je vyšší pravděpodobnost, že dobře reprezentuje daný soubor
Dotazník - při sestavování dotazníku je důležité správné formulování - špatně sestavený dotazník může zpochybnit, znehodnotit získané informace - musí odpovídat cílům a potřebám průzkumu - prvním krokem při sestavování je stanovení cílů - musí být jasná hlavní myšlenka dotazníku, na koho se s ním budeme obracet - musí být přizpůsoben uživatelům nebo spotřebitelům - nezjímají nás odpovědi osob, které mají o výrobku pouze zprostředkované informace - nesmí se rozptylovat paměť dotazovaných - neptát se na skutečnosti, které nejsou prožívané nebo které si dotazovaní neuvědomují - otázky musí být jasně, srozumitelně formulované - musí být jednoznačné vykládání - vyhýbat se dvojsmyslným otázkám - důležité je použití správného jazyka - otázky musí mít logické pořadí - vhodné je vyhýbat se zavádějícím otázkám - otázky nemají omezovat dotazovaného, musí mít možnost více odpovědí - otázek by nemělo být příliš mnoho - do dotazníku mohou být zahrnuty i kontrolní otázky, které prověřují spolehlivost získaných údajů - kvalita dotazníku určuje kvalitu získaných informací
Při tvorbě dotazníku musíme vědět: 1. koho budeme zpovídat 2. na co se budeme ptát 3. způsob jakým se budeme ptát
Otázky mohou být uzavřené - umožňují výběr s předepsaných variant - užívají se hlavně v kvantitativním výzkumu otevřené - jsou bez předepsaných možností odpovědí - používají se v kvalitativním výzkumu
Uzavřené otázky se dále člení 1. alternativní – je možné vybrat jen jednu možnou odpověď 2. uzavřená s více možnostmi odpovědí 3. uzavřená s otevřeným koncem 4. uzavřená s použitím škály
Experiment - speciální metoda založená na vytvoření situace s určitelnými měřitelnými parametry - nejčastěji se využívá ke studiu příčinných vztahů mezi proměnnými - v oblasti marketingového výzkumu např. experimentální prodej spojený s propagační akcí, při němž jsou zkoumány rozdíly v účinku různých propagačních nástrojů, testování výrobku, názvů, ochranných značek, obalů apod.
Podle místa realizace - laboratorní (v umělém prostředí) - terénní
Z časového hlediska - pretest (experimenty předcházející; zjišťování účinnosti propagačních prostředků před jejich nasazením, použitím) - posttest (experimenty následné; rekonstrukce zkoumaného jevu)
Podle metod zjišťování informací - dotazovací - pozorovací
Experiment se nejčastěji používá pro zkoumání příčin chování zákazníků.
Výhody - umožňuje průběh v přesně stanovených podmínkách (čas i místo) - umožňuje důkladnou přípravu a kontrolu - nejlépe poskytuje údaje o chování
Nevýhody - omezenost rozsahu zkoumaných jevů a vybraných cílů - obtíže při aplikaci výsledků