Home Random Page


CATEGORIES:

BiologyChemistryConstructionCultureEcologyEconomyElectronicsFinanceGeographyHistoryInformaticsLawMathematicsMechanicsMedicineOtherPedagogyPhilosophyPhysicsPolicyPsychologySociologySportTourism






SpisEtika Níkomachova

Aristotelés (384 – 322 př. n. l.) -spisPolitika

Neodmítá demokracii, neobává se spontánního vyústění v tyranidu, kritizuje nedynamickou společnost založenou na společenských kastách bez soukromého vlastnictví. Soukromé vlastnictví je důležité, soukromý majetek je vždy lépe spravován než majetek společný. Aristoteles akceptuje soukromé vlastnictví, pokud slouží k poctivým účelům.

Otroctví je přirozenou institucí.

Peníze jsou prostředkem směny, jsou všeobecně přijímaným ekvivalentem v procesu směny. Není lhostejné, z čeho jsou vyrobeny, musí mít vlastní hodnotu, aby vyjadřovaly ceny zboží a realizovaly směnu zboží za zboží.

Aristoteles rozlišuje mezi pojmy ekonomika a chrematistika. Ekonomika je spojena s tvorbou materiálních hodnot, souvisí s přirozeným používáním peněz jako prostředku směny (při obchodu s přebytky). Chrematistika vede k získávání majetku a k hromadění peněz díky obchodu a lichvě. Jde o zneužití přirozených funkcí peněz. Lichvu považuje za morálně odsouzeníhodnou a používání peněz za účelem jejich dalšího hromadění za nepřirozené.

Vliv na středověkou filosofii („otec scholastiky“).

 

Ekonomické učení starého Říma (3. - 1. př. n. l.)

• Je do jisté míry považováno za repliku učení antického Řecka, avšak dosahuje vyšší úrovně rozpracovanosti a do ekonomických úvah včleňuje individualisticky zaměřené římské právo, kodifikující soukromovlastnická práva a majetkoprávní vztahy.

• Přes rozmach obchodu a rozvoj státních financí věnovali římští filosofové pozornost malému zemědělskému hospodářství, jehož nedílnou a přirozenou součástí je, vedle „nástrojů němých“ (= nářadí) a „nástrojů bučících“ (= dobytek), otrok jako „mluvící nástroj“. Díky koncentraci bohatství bylo malé zemědělské hospodářství postupně nahrazeno větší, složitěji organizovanou latifundií, zcela závislou na práci otroků.



• Klesá význam naturálního hospodářství.

• Odvrácenou stranou tvorby latifundií ale byla pauperizace drobného rolnictva, což mělo – v kombinaci s jinými faktory – velmi negativní dopady, mj. i na bojeschopnost římské armády. Proto se v římském ekonomickém myšlení i v ekonomické praxi objevovaly snahy o reformu tohoto systému.

• Hlavním smyslem existence těchto snah bylo omezit růst latifundií a zabezpečit další existenci drobného rolnictva jako hlavního „dodavatele“ vojáků pro římskou armádu.

 

Zániku otrokářského systému předcházel tzv. kolonát, tj. pronájem pozemků otrokům.

 

Ekonomické myšlení raného křesťanství (4. – 13. st.)

• Katolická církev byla jedinou evropskou institucí intelektuálního myšlení.

• Křesťanské myšlení bylo založeno především na myšlenkách skromnosti, chudoby, v dalším vývoji se objevují názory na soukromé vlastnictví, peníze, lichvu aj.

• Po zániku antické kultury a otrokářství nastupuje feudální nevolnictví.

• Filosofie (= scholastika) je podřízena teologii; vychází přitom z křesťanství.

• Rané křesťanství: Bible – nihilistický vztah k starostem o práci (ptactvo nebeské …); odpor k bohatství (snáze projde velbloud …).

• Je třeba si uvědomit obrovský časový rozdíl mezi dalšími níže uváděnými mysliteli, sv. Augustinem a sv. Tomášem Akvinským. Sv. Augustin žil v době, kdy se hroutila Západořímská říše a katolická církev, přestože již byla uznávána za státní církev Římské říše si teprve budovala svou pozici. Naproti tomu sv. Tomáš Akvinský působil v době vrcholného středověku, kdy západní svět byl již opět zkonsolidován a katolická církev byla na vrcholu své politické moci. I ve vrcholném středověku ale převažovalo naturální (samozásobitelské) hospodářství a tržní vztahy se prosazovaly jen velmi zvolna.

• V raně křesťanském i ve vrcholně středověkém myšlení se ovšem stále prosazovaly především etické principy, o systematickém ekonomickém myšlení ještě nemohlo být řeči.

 


Date: 2015-12-24; view: 619


<== previous page | next page ==>
Knowledge of Foreign Languages | Sv. Tomáš Akvinský (1225 – 1274) –spisSumma theologicae
doclecture.net - lectures - 2014-2022 year. Copyright infringement or personal data (0.002 sec.)