Sociální dávkyStabilizační funkce veřejných výdajů
= financování stabilizační činnosti státu, především (i když ne výhradně) ze státního rozpočtu.
Stát jimi ovlivňuje ekonomický růst a zaměstnanost (viz fiskální politika)
Na ústřední úrovni (úrovni státního rozpočtu):
V = G + Tr
V = (Gc + Gi) + Tr
V – veřejné výdaje
G – vládní výdaje
Gc – vládní výdaje spotřební
Gi – vládní výdaje investiční
Tr – transferové platby
Vládní výdaje – prostředky sloužící k financování institucí, programů a projektů. Jejich důsledkem je produkce zboží a služeb.
Transferové platby – princip neekvivalence, poskytovány s určitým cílem bez protiplnění
Agregátní poptávka :
AD = C + I + G + NX
AD – agregátní poptávka (produkt)
C – výdaje na soukromou spotřebu
I – soukromé investiční výdaje (firem, v malé míře i domácností)
NX – čistý export
Vládní výdaje G – jsou součástí agregátní poptávky, mohou působit multiplikačně a stimulovat ekonomický růst (viz fiskální politika státu)
Záleží ale na způsobu užití – na spotřebu Gc nebo na investice Gi
Diskuse – nakolik může být multiplikační efekt významný, vládní výdaje tvoří v agregátní poptávce jen cca 20-25%
Transfery Tr ovlivňují agregátní poptávku zprostředkovaně – především prostřednictvím soukromé spotřeby
Transferové platby – součástí osobního důchodu (PI) a disponibilního důchodu (YD)
PI = NI + Tr – (daně ze zisků korporací vč. odvodů do fondů sociálního zabezpečení + nerozdělené zisky)
YD = PI – Ta – tY YD = C + S
Ta – autonomní daně, nezávislé na důchodu
tY – indukované daně, t – sazba důchodové daně
Makroekonomické dopady veřejných výdajů:
● jsou součástí koloběhu příjmů a výdajů v ekonomice,
● tvoří důležitý prvek ovlivňující agregátní poptávku,
● mohou působit jako multiplikátor aktivní fiskální politiky státu (i když se vede diskuse o tom, jak významný je multiplikační efekt),
● jejich růst ovlivňuje celkovou zaměstnanost a produkci v ekonomice,
● mohou být zdrojem krátkodobé i dlouhodobé fiskální nerovnováhy.
Hledisko časové
a) běžné,
b) kapitálové.
Ad a) Financování běžných, každoročně se opakujících potřeb v rozpočtovém roce (u státního rozpočtu cca 90 %)
Mandatorní výdaje – dané zákonem, nelze je bez změny zákona omezit.
Ad b) Slouží k financování dlouhodobých, investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období.
Date: 2015-12-24; view: 969
|