Prosociální a antisociální chování. Altruismus a egoismus.

K sociální podstatě člověka patří jeho potřeba sociálního kontaktu. Kontakt s jinými lidmi je základní sociální potřebou člověka.

Afiliace vyjadřuje potřebu člověka navazovat pozitivní a blízké vztahy s jinými jlidmi (spolupráce, přátelství, láska)

- sociální srovnávání

- samota a osamění (sociální, emocionální zolace)

- fyzická blízkost

Atraktivitaposiluje tendenci navazovat kontakty

- atraktivita fyzická a osobní

- podobnost a komplementarita

- láska

Agresivita, hostilita(násilí, nepřátelství)

- ubližování, ničení, poškozování, urážení, vyhrožování, vydírání, ponižování, zesměšňování, zastrašování, (fyzické, psychické, vůči majetku osoby)

- záměrné, úmyslné, cílevědomé

- porušuje situačně relevantní normy

- není motivované snahou pomoct dané osobě ani jinými prosociálními úmysly

- afektivní agrese

- instrumentální agrese

- šikanování

Asertivita je ofenzivní, dynamické, energické, sebeprosazující jednání bez snahy ublížit jiné osobě.

V jakém smyslu je agresivita antisociálním jednáním?

Prosociální chování

Prosociálním chováním rozumíme skutky a činy vykonané ve prospěch druhého bez očekávání odměny nebo sociálního souhlasu, má charakter nezištné pomoci, někdy s určitou mírou rizika a sebeobětování. Bývá definováno jako altruismus.Opírá se o

- teorii sociální výměny(uvažování ve vztahu „náklady – zisk“)

- sociální normy(reciprocita, odpovědnost)

- empatii(schopnost vcítit se do situace druhého a pomoci mu na základě vlastního prožívání tísňové situace)

Empatie je schopnost vcítění (člověk je schopen vidět očima druhého) - jednání napomáhající druhé osobě redukovat její nepříjemně prožívaný stav (úzkost, strach, bolest) vede zároveň k redukci vlastního emocionálního napětí. Lidé s vysokou mírou emaptie jsou více altruističtí.

Prožívání tísnivé situace druhého vyvolává dvojí reakci:

- zaměřenou na odstranění vlastního nepříjemného stavu (egoistickou)

- zaměřenou především na pomoc druhému (altruistickou).

Některé prosociální chování může být zřetelně egoistické (vyhnout se trestu, získat odměnu), některé mírně egoistické (zmírnit či odstranit vlastní strádání).

Existuje však i ryzí altruismus sledující výhradně blaho druhého člověka?

Situace vybízející k potenciálně prosociálnímu chování:

- efekt přihlížejících(se vzrůstajícím počtem lidí ve skupině se stává pomoc méně pravděpodobná, snižuje se míra přijímané odpovědnosti)

- nejednoznačnost situace (neschopnost situaci posoudit, nereagování ostatních, strach ze sociálního omylu, zvažování vlastní kompetence)

- rozptýlená odpovědnost(snížení osobní odpovědnosti ve skupině, zejm. cizích lidí)

- osobnostní vlivy(psychický stav, sociální status, charakter)

Date: 2015-12-11; view: 979