Výzkumy v oblasti mobbingu

Rusko

Gruzie

V Gruzii existuje řada portálu a organizaci pro pomoc a prevenci šikanování a domácího násilí. Jsou to většinou neziskové organizace, podporuje a kontroluje je parlament. Jako příklad lze uvést organizace „21 saukune“[4], „Ndoba“ [5]a organizace „Lidská práva“.

Tyto organizace poskytují juridickou, sociální a psychologickou pomoc. V případě nutnosti zajišťují kurz léčebné rehabilitace obětím šikany a násilí.

Statistické údaje o klientech Bílého kruhu bezpečí

Bílý kruh bezpečí poskytuje odbornou, bezplatnou a diskrétní pomoc obětem a svědkům trestných činů. Pomoc bílého kruhu bezpečí obětem kriminality obsahuje:

· poskytnutí právních informací

· psychologické poradenství

· sociální poradenství

V následujících tabulkách jsou uvedený údaje o klientech a druzích trestního činu za rok 2012.

Tabulka č.

Zdroj: Statistické údaje z poraden Bílého kruhu bezpečí

Výzkumy v oblasti mobbingu

První výzkumy v oblasti mobbingu v univerzitním prostředí byly realizovány v 90. letech

20. století ve Skandinávii a Velké Británii. Ale předmětem systematického výzkumu mobbing na univerzitách stal v posledním desetiletí. Důvodem zvýšeného zájmu o mobbing v univerzitním prostředí je rozvoj a diverzifikace zkoumání šikany na pracovišti. Vstup tržních mechanismů do univerzitního vzdělávání vede k neúměrné intenzifikaci práce, excesivní manažerské kontrole a preferenci autokratického stylu vedení, což jsou faktory považované za jedny ze zdrojů mobbingu.

Mobbing na českých univerzitách

Výzkum v oblasti šikany na českých univerzitách provedli Kateřina Zábrodská[6] a Petr Květon[7]. K realizaci sběru dat byl použit elektronický dotazník, který chrání soukromí respondentů. S žádosti o účast ve výzkumu byli oslovené tři univerzity ve třech různých regionech České republiky.[8]

Výzkumný soubor

Kompletně dotazník vyplnilo 1533 osoby. Z toho 58 % mužů a 42 % žen. Zastoupeny byly všechny věkové skupiny od 25 do 70 let a výše.

Dotazník

Elektronický dotazník byl vytvořen v souladu s publikovanými zahraničními studiemi o mobbingu v univerzitním prostředí. První blok zjišťoval základní demografické charakteristiky respondentů. Druhý blok zjišťoval informace o současném pracovišti a pracovní pozici respondentů. Třetí blok byl zaměřen na kvalitu pracovních vztahů a pracovního kolektivu a na spokojenost respondentů.

Čtvrtý blok byl vyhrazen pro zjišťování výskytu a forem mobbingu. Pátý blok byl určen pouze pro respondenty/ky, kteří uvedli, že se stali terčem mobbingu. Těmto respondentům byla předložena sada doplňujících otázek zjišťujících bližší informace o jejich zkušenosti s mobbingem. Respondenti v tomto bloku měli možnost vlastními slovy popsatkonkrétní situace, se kterými se osobně. Šestý blok byl zaměřen na výskyt kontramocenské šikany ze strany studujících vůči vyučujícím a byl určen pouze těm respondentům, kteří se podíleli na výuce na veřejné nebo státní vysoké škole. V závěrečném bloku mohli respondenti vyjádřit své názory na výzkum.

Výsledky

Cílem výzkumu bylo za použití dotazníku zjistit, kolik respondentů se setkalo s mobbingem a jaké byly hlavní formy mobbingu. Vyhodnocení dotazníku ukázalo, že 13,6 % respondentů bylo na svém současném pracovišti terčem alespoň jednoho negativního aktu jedenkrát týdně a častěji. 6,8 % respondentů zažívají alespoň dva negativní akty jedenkrát týdně a častěji. Mezi nejčastěji uváděné formy negativních aktů patřilo přidělování práce pod úrovní kvalifikace, vystavování nezvladatelné pracovní zátěži a ignorování názorů a stanovisek.

Tabulka č. Seznam nejčastěji zažívaných negativních aktů

Zdroj: ZÁBRODSKÁ, Kateřina a Petr KVĚTON. Šikana na pracovišti v prostředí českých univerzit: výskyt, formy a organizační souvislosti.

Výsledky výzkumu ukázaly, že zaměstnanci univerzit měli s mobbingem přímou i zprostředkovanou zkušenost. Na základě vlastního sebe-posouzení uvedlo 7,9 % respondentů, že byli během terčem mobbingu na svém současném pracovišti, a 28,8 % respondentů, že byli během stejného časového období svědky šikany. Podle kritérií založených na míře vystavení se negativním aktům lze stanovit, že za šikanované může být považováno celých 13,9 % respondentů.

Výzkum v oblasti kyberšikany

Výzkum v oblastí kyberšikany byl proveden v rámci projektu minimalizace šikany. [9]

Cíl výzkumu

Popsat současnou situaci v oblasti kyberšikany u českých dětí

Výzkum zjišťoval:

· míru znalosti pojmu kyberšikana

· kolik dětí přišlo do styku s kyberšikanou, jejich osobní zkušenost

· kolik dětí přišlo do styku s kyberšikanou pedagogů

· postoje dětí ke kyberšikaně

· kdo bývá agresor

Výzkumný soubor

Výběrový vzorek představuje reprezentativní vzorek dětí ve věku 8 - 15 let. Analýza dat byla uskutečněna na vzorku 1 004 respondentů vybraných na základě kvótního výběru. Vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru. Na základě struktury cílového souboru byly stanoveny kvóty podle pohlaví, věku, regionu a velikosti místa bydliště. Kvóty byli stanoveni na základě aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Výzkum

Výzkum byl realizován pomoci osobních rozhovorů tazatele s respondenty, také pomocí dotazníku a pokynů k dotazování. Všechny rozhovory byly uskutečněny se souhlasem rodičů. Odpovědí se podlehli technické a logické kontrole.

Výsledky

Znalost pojmu kyberšikana

· 39% dětí ví, co znamená

· 15% si není jisto, co vlastně znamená

· 44% dětí tento pojem nezná

Obětí kyberšikany je:

· osobní zkušenosti s kyberšikanou má celkem 6 % dětí

· při dotazování na jednotlivé způsoby obtěžování (e-mail, telefon, video, blogy apod.), celkový podíl dětí se vzrostl na 10 %

Kyberšikana souvisí s klimatem třídy:

Pro vznik šikany i kyberšikany je klíčové to jak je ve třídě spokojeno a kolik má dobrých kamarádů.

· 39% českých dětí ve věku 8–15 let je ve svých třídách velice spokojeno

· 53% dětí je se třídou celkem spokojeno

· 9% českých dětí se cítí spíše nespokojeno nebo velmi nespokojeno

Kyberšikana učitelů:

O kyberšikaně učitele slyšela téměř polovina děti.

· 6 % dětí uvedlo, že se případ kyberšikany učitele odehrál u nich na škole

· 7 % dětí zná případ z jiné školy

· 32 % dětí zná nějaký případ z médií

Výzkum ukázal, že děti sice považují kyberšikanu za nebezpečnou, ale osobně se jí nebojí.

Agresory:

· 51% agresorů – přímo ze třídy

· 27% - ze školy

· 22% - agresor zůstal anonymní nebo pro oběť neznámý

Co si o tom myslí děti:

· Kyberšikana může přerůst v šikanu tváří v tvář

· Oběti kyberšikany jsou obvykle i oběťmi šikany tváří v tvář

· Kyberšikana je méně nebezpečná než reálná šikana

· Kyberšikanování je „snazší“ než šikanovat někoho v reálném životě

Výzkum v oblasti výskytu poruch u lidí

Ve Spojených státech byl proveden výzkum pro zjištění, jak často se vyskytují některé vybrané poruchy u lidí. Následující tabulka udává v procentech počet jedinců z populace Spojených státu, kteří během svého života trpěli jednu z uvedených duševních poruch.

Výzkumný vzorek

18571 jedinců ve věku 18 let a starších v pěti největších městech Spojených státu.

Výzkum

Tato procenta byla získaná na základě rozhovoru. [10]

Tabulka č. Údaje o výskytu poruch

Zdroj: ATKINSON, Rita L. Psychologie. 2., aktualiz. vyd., V Portálu 1. Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová. Praha: Portál, 2003, xxii, 751 s. ISBN 80-717-8640-3.

Výzkum v oblastí sexuálního harrasmentu

V prostředí českých vysokých škol proběhl výzkum, který se týkal výskytu sexuálního obtěžování studentů jejich vyučujícími. Výzkum byl proveden v 2008 - 2009 letech v Praze. Skupina tazatelů z Karlovy univerzity provedla výzkum sexuálního obtěžování, se kterým se setkávají studenti ze strany vyučujících. Mezi obtěžování patří i nevhodné poznámky, sexuální vtipy, znevažující chování nebo narušování osobního prostoru. Barbora Tupá ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR uvádí, že sexuální obtěžování totiž nemusí být otevřené, ale v lidech, kterých se týká, vzbuzuje nepříjemné pocity a pochybnosti. Ve vysokoškolském prostředí se jedná o překračování profesního vztahu hranic mezi studenty a vyučujícími. Výzkum ukázal, že tři procenta českých studentů se setkala se sexuálním obtěžováním. Osmasedmdesát procent s genderově motivovaným chováním, které jim nebylo příjemné.[11]

Na rozdíl od vysokých škol situace v pracovním prostředí je horší. Sociologický ústav Akademie věd ČR provedl pro MPSV výzkum v oblasti sexuálního obtěžování. Se sexuálním obtěžováním v práci se setkala celá čtvrtina lidí. Podle výzkumu zkušenosti s tímto jevem má 28 % žen a 22 % mužů. Oběťmi sexuálního obtěžování v zaměstnání jsou ve většině ženy a iniciátory nejčastěji jejich spolupracovníci. Výzkum probíhal od května 2004 do března 2005. Cílem bylo zmapovat formy a četnost výskytu obtěžování, sexuálního obtěžování a nerovných podmínek v zaměstnání. [12]

Příběhy z praxe

Mobbing uvnitř týmu sester na pracovišti intenzivní medicíny

Slečna Marie (28 let) po vystudování oboru Všeobecná sestra na Střední zdravotnické škole a 2 letém studiu medicíny, nastoupila na 1 rok na standardní oddělení Neurochirurgické kliniky. Slečna Marie popsala svou situaci takto: „Po nástupu na interní oddělení jsem byla

od začátku lékaři uznávána. O to horší pozici jsem měla v sesterském kolektivu. Staniční

sestra například nechtěla, abych se účastnila vizity. Ze sester jsem byla jediná, komu bylo

toto upíráno. Na tomto oddělení jsem zažila sexuální obtěžování ze strany jednoho svého

pacienta. Nakonec jsem postaršímu pacientovi dala slušně a jasně najevo, že náš vztah bude

pouze na profesionální úrovni. Po tom, co jsem jasně vymezila hranice, pacient odevzdal

vrchní sestře dopis, v němž mě obvinil z fyzického napadení. Problém byl diskutován, prošla

jsem psychiatrickým vyšetřením a nakonec mě lékaři zprostily obvinění. Na toto zproštění

obvinění však jakoby sesterský management neslyšel. Prošla jsem peklem a do zdravotnictví se už vrátit nechci.“[13]

Kyberšikana

Během výzkumu o výskytu kyberšikany mezi dětmi, některé z dotazovaných uvedli svoje příklady.[14]

„Moji rodiče jsou rozvedeni a žiji s matkou a sourozenci a otce nezajímám, tak se mi každý směje a rozebírají to na Internetu a přes SMS. Řekla mi to sestra jednoho z deváťáků má spolužačka. Trvá to občas i dnes a nikdo to neřeší“

„Nadávali mi do SMS, že jsem hnusná, škaredá potvora.“

„Někdy kluci i holky mi píšou urážlivý SMS a taky mě natočili na tel. A dali to na Internet-jak se svlékám anebo jsem na WC

„Na internetovém portálu byla založena skupina „Nesnášíme Annu V.“ kam ostatní přidávají posměšné komentáře“

„Spolužáci asi tak před dvěma lety mi psali hanlivé SMS a maily, jako že jsem „špína, zavšivená, atp.“, ve škole do mne strkali, plivali na mne, až se to dověděla učitelka a řešila to“

„Pořád mě pronásledovali na chatu, když jsem si povídala s ostatními uživateli Internetu a ztrapňovali mě a nadávali na moji rodinu, a když jsem se odhlásila a přihlásila na jiný chat, tak mě našli a zase nadávali.

„Do třídy přišla nová spolužačka, občas jsme se spolu hádaly a kvůli jedné z hádek napsala na svůj blog dlouhý článek se všemi možnými nadávkami.“

[1] Šikana [online]. 2010 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/preventivni-informace-sikana.aspx

[2] Minimalizace šikany [online]. 2008 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.minimalizacesikany.cz/chci-se-dozvedet/269

[3] PhDr. Michal Kolář (1951) je český psychoterapeut a etoped. Dlouhodobě se zabývá problematikou šikany. Vytvořil původní speciální teorii, vnitřní diagnostiku a diferencovanou léčbu tohoto destruktivního fenoménu. Spolupracuje s MŠMT ČR na koncepci prevence školního šikanování.

[4] 21 saukune v překladu znamená - 21 století.

[5] Ndoba v překladu znamená – důvěra.

[6] KATEŘINA ZÁBRODSKÁ, Ph.D., působí na Psychologickém ústavu Akademie věd ČR, v.v.i.,

v Praze.

[7] PETR KVĚTON, Ph.D., působí na Psychologickém ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Vystudoval

obor psychologie na Filozofi cké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

[8] ZÁBRODSKÁ, Kateřina a Petr KVĚTON. Šikana na pracovišti v prostředí českých univerzit: výskyt, formy a organizační souvislosti. 2012. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/1324973334/13DCF8F22B0DFA3FD5/1?accountid=17203

[9] Minimalizace šikany [online]. 2008 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.minimalizacesikany.cz/chci-se-dozvedet/269

[10] ATKINSON, Rita L. Psychologie. 2., aktualiz. vyd., V Portálu 1. Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová. Praha: Portál, 2003, xxii, 751 s. ISBN 80-717-8640-3.

[11] Denik Referendum Domov [online]. 2010 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://denikreferendum.cz/clanek/1056-sexualni-obtezovani-na-ceskych-univerzitach-nehrozi

[12]

[13] ŠRÁMOVÁ, Leona. Problematika mobbingu uvnitř týmů sester na pracovišti intenzivní medicíny chirurgických oborů. Univerzita Pardubice Fakulta zdravotnických studií, 2012. Diplomová práce. Univerzita Pardubice. Vedoucí práce doc. MUDr. Alena Vosečková, CSc

[14] Minimalizace šikany [online]. 2008 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.minimalizacesikany.cz/chci-se-dozvedet/269

Date: 2015-12-11; view: 1445