Vymezení pojmu hip hop

Katedra sociologie

Bakalářská práce

Městská subkultura hip hop v českém a evropském kontextu

Autor: Markéta Kučerová

UČO: 273563

Vedoucí práce: PhDr. Slavomíra Ferenčuhová, Ph.D.

Brno 2012

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci „Městská subkultura hip hop v českém a evropském kontextu“ vypracovala samostatně a použila jsem pouze prameny uvedené v seznamu literatury.

V Brně 4. května 2012

__________________________

Markéta Kučerová

Studium subkultur v českém prostředí

Studium subkultur v českém prostředí započalo až na sklonku osmdesátých let minulého století, kdy u nás některé subkultury už byly pevně zakořeněné, ovšem v minulém režimu se dostávaly do konfliktů s dominantní kulturou, které byly interpretovány jako politicky motivované. Ze strany režimu byl jejich subkulturní styl potlačován a někdy podroben i velmi tvrdým represím. Výzkumu marginalizované mládeže[1] se věnoval Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV[2], výsledky jeho práce však byly povrchní bez adekvátního teoretického zázemí. V devadesátých letech se pozornost výzkumníků ubírá dvěma směry – muzikologické zmapování dějin československé rockové hudby a historické pojetí nezávislých aktivit před rokem 1989 – hlubší zaměření na subkulturní kontext však tyto studie postrádají. Současné české sociální studie se tématu subkultur věnují spíše okrajově v podobě ojedinělých studií [Janeček 2011: 93].

Vymezení pojmu hip hop

Hip hop je jednou z mnoha subkultur mládeže a jistou měrou patří i mezi hudební subkultury. V první řadě je třeba si vymezit termín hip hop a poté objasnit smysl a význam jeho dílčích součástí. Jde o nadřazené pojmenování pro některé afroamerické městské kulturní formy. Jedná se o název zahrnující životní styl, módu a kulturní projevy mládeže, které se formovaly nejprve v některých newyorských čtvrtích v polovině sedmdesátých let 20. století. Autoři Brooks a Conroy definují hip hop jako soubor několika praktik jako jsou graffiti (tagging), breakdance[3], DJing[4] a MCing[5], které představují okamžité rozpoložení aktéra, většinou mladého člověka jiné barvy pleti, který se nezřídka setkává vůči své osobě s represemi, třídní nespravedlností, homofobií nebo s jiným odcizením se většinovým sociálním strukturám [Brooks, Conroy 2010: 4].

Každý autor odborných textů vztahujících se k subkultuře hip hopu jej však definuje trochu jinak – vznikají například diskuze, jaký je rozdíl a vztah mezi hip hopem a rapem nebo různí autoři tyto pojmy používají v odlišných významech; problematická je také otázka, které prvky hip hop zahrnuje, například co patří a nepatří do oblasti graffiti a v jaké míře je vůbec graffiti součástí subkultury hip hopu. Jiní autoři, například T. Rose definuje hip hop jako kulturní formu spojenou s marginalizací afroamerických a karibských přistěhovalců, kteří jím protestují proti útlaku většinové společnosti [Rose 1994: 2]. Hudebně, výtvarně i tanečně je tedy hip hop směsí rozmanitých přístupů a stylů. Brooks a Conroy přirovnávají hip hop k bluesu, který stejně jako hip hop, byl pro afroamerickou menšinu nástrojem obrany proti rasovým předsudkům a útlaku za strany většinové bílé společnosti, pomohl jim společně se semknout a čelit problémům chudoby a nejasnosti ve složitém období [Brooks, Conroy 2010: 5].

DJing je prostředkem vytváření hip hopové hudby, zahrnuje kromě práce DJ s gramodeskami, i obsluhu sampleru[6] a mixážního pultu. MCing je způsobem, jakým se vokalizuje text rapové hudby, označení je synonymem pro rapování [Smolík 2010: 194]. Breakdance je tanec s akrobatickými a bojovými prvky, má mnoho podob a variací, často je inspirován bojovým uměním. Graffiti je specifickou formou uměleckého projevu, jedná se o malování sprejem nebo kaligrafické psaní jmen a iniciál v městském prostředí – na vlaky, zdi a další městský majetek; velké nápisy jsou v různobarevném provedení a často se o něm hovoří také jako o „street artu“ [Carrington 2009: 412].

Jako jiné subkultury, má i hip hop několik směrů, označovaných jako gangsta rap, G(hetto)-funk, pop rap, freestyle rap a latin rap a další. Rozdělení na několik směrů vznikalo také díky vlivu oblastních rozdílů. V USA vzniklo několik proudů, které mezi sebou soupeřily: nejsilnější skupiny byly z východního[7] a západního pobřeží, dále se geograficky tato subkultura dělí na oblast jižního pobřeží a středozápad USA.

Příslušnost k hip hopové subkultuře je na první pohled patrná podle stylu oblékání jejich příslušníků. Hip hopová móda je založená na značkovém oblečení[8] a na výrazných zlatých a diamantových špercích, které jsou převážně, stejně jako oblečení, falešné, protože originální si v té době zrovna příslušníci hip hopové subkultury, nemohli vůbec dovolit, nicméně tím falešným dávali na odiv svou touhu po materiálním zabezpečení. Styl oblékání se s dobou mění a tak v osmdesátých letech žádný hiphoper nesměl postrádat velké plastové hodiny zavěšené kolem krku. Začátkem devadesátých let se velikost oblečení zvětšuje, nejvíc v módě jsou kalhoty, mikina a kabát, které jsou aspoň třikrát větší velikosti, než je potřeba, a samozřejmě nesmí chybět kšiltovka s velkým rovným kšiltem. „Styl a identita v hip hopu je velmi důležitá pro získání lokálního postavení a prestiže v rámci subkultury [Gelder 2007: 235].“

Date: 2016-03-03; view: 1068