CPM (= metoda kritické cesty) – deterministická metoda pro výpočet a analýzu kritické cesty daného projektu. Odhaluje časové rezervy při provádění činností a tím optimalizuje projekt, doby trvání činností jsou pevně dané.
Pro každou činnost musíme odvodit:
a) nejdříve možný začátek provádění činnosti, tj. činnost nemůže začít dříve než skončí všechny předchozí
b) nejdříve možný konec provádění činnosti, tj. součet nejdříve možného začátku a doby trvání činnosti
c) nejpozději přípustný konec provádění činnosti, tj. kdy musí činnost nejpozději skončit tak, aby nedošlo ke skluzu v provádění navazujících činností a v konečném důsledku k prodloužení doby trvání celého projektu.
d) nejpozději přípustný začátek provádění činnosti, tj. nejpozději přípustný konec minus doba trvání činnosti
Postup při metodě CPM:
a) výpočet nejdříve možných začátků a nejpozději přípustných konců provádění činnosti
b) výpočet celkových časových rezerv, tj. rozdílu mezi nejpozději přípustným koncem, nejdříve možným začátkem a dobou trvání činnosti
c) určení kritických činností – tj. činností, kde je rezerva 0
d) rozvrh realizace činnosti – rozvrh činností v čase, jde o to které činnosti budou probíhat paralelně a které musí navazovat
PERT– metoda pro analýzu kritické cesty, která, na rozdíl od metody CPM, uvažuje pravděpodobnostní rozdělení dob trvání jednotlivých činností, které je u každé činnosti určené třemi odhady:
Modální odhad– nejpravděpodobnější odhad doby trvání činnosti
Optimistický odhad– odhad doby trvání činnosti při uvažování optimálních podmínek pro její realizaci
Pesimistický odhad– odhad doby trvání činnosti při uvažování nejhorších podmínek pro její realizaci
Zásoby
Deterministická poptávka– poptávka po jednotce zásoby, která je v daném období předem pevně určena.
Rozdělení podle modelů:
M1 optimální velikost objednávky – Q (poptávka) je známá a konstantní, čerpání zásob je rovnoměrné, pořizovací lhůta je známá a konstantní, q (stav skladů) – konstantní, neuvažuje rabaty, nepřipouští se vznik nedostatku zásoby, sklad se doplňuje v jednom okamžiku, délku mezi dvěma dodávkami tj. cyklu = t, každý cyklus obsahuje fázi čerpání a fázi doplnění dodávkou
M2 přechodná neuspokojení požadavku– od modelu M1 se liší tím, že připouštíme přechodný nedostatek zásoby, dodávkový cyklus se skládá z:
a) zásoba je na skladě a dochází k jejímu čerpání
b) zásoba není na skladě a požadavky nemohou být uspokojeny
Výši neuspokojené poptávky označíme s a předpokládáme, že s bude uspokojeno okamžitě po příchodu další dodávky na sklad (max. výše zásoby pak je q-s), nákladová fce modelu je součtem skladovacích nákladů, fixních nákladů a nákladů z nedostatku zásoby (neuspokojení poptávky).
M3 produkční model– předpoklady jako M1, akorát doplnění do skladu není jednorázové – dodávkový cyklus se skládá z výrobního a spotřebního cyklu, ve výrobním se rovnoměrně doplňuje na sklad a zároveň dochází k jeho čerpání (produkce musí být vyšší než spotřeba), v spotřebním cyklu se pouze čerpá zásoba ze skladu a po jejím vyčerpání startuje nová výrobní dávka a cyklus se opakuje. Jde o to stanovit stav skladu q a intervaly mezi dodávkami tak, aby se uspokojila roční poptávka Q. Celkové náklady se skládají z variabilních a fixních.
M4 množstevní rabaty – dodavatel nabízí množstevní slevy, nákladová fce vyjadřuje nejen náklady na skladování a pořízení zásoby, ale musí brát v úvahu i nákupní cenu, která se pro různé úrovně nákupu bude lišit
Stochastická poptávka– poptávka, která je v daném období charakterizována jistou neurčitostí; je zpravidla popsána některým ze spojitých nebo diskrétních pravděpodobnostních rozdělení s určenou střední hodnotou a směrodatnou odchylkou.
Modely stochastické poptávky:
M1 stochastická spojitá poptávka– předpoklady jako pro deterministický M1, ale poptávka je stochastická (náhodná veličina s jistým P rozdělením, objednávka se vystaví, když zásoba klesne na mezi r – bod znovuobjednávky – pořizovací lhůta dodávky d je konstantní)
Možnosti:
a) poptávka bude nižší než bod znovuobjednávky
b) poptávka bude vyšší než bod znovuobjednávky
Pro výpočet je nutné mít informace o charakteru poptávky, střední hodnotu a její směrodatnou odchylku, počítá se stejně jako v deterministickém modelu, akorát se místo Q použije střední hodnota poptávky, uvažujeme úroveň obsluhy (= veličina, která udává v modelech se stochastickou poptávkou pravděpodobnost, že v dodávkovém cyklu nedojde k vyčerpání zásoby a tedy k neuspokojení požadavků), když chceme zvýšit úroveň obsluhy, tak musíme objednat dřív než zásoba klesne na bod znovuobjednávky r a ten rozdíl nám kryje pojistná zásoba (= zásoba, která se vytváří v modelech se stochastickou poptávkou k zabezpečení požadované úrovně obsluhy). Vyšší pojistná zásoba ovšem vede k vyšším nákladům na sklad.
M2 optimalizace jednorázově vytvářené zásoby – když musíme vytvořit na začátku období nějakou zásobu, kterou pak nejde dál doplňovat, nastávají tyto případy:
1) Q< q (Q = poptávka, q = zásoba), rozdíl zůstane na skladu a musí se prodat za zůstatkovou cenu zkrácenou o nákupní cenu a náklady na sklad
2) Q > q tj. neuspokojíme každého a tím nám vzniká ztráta na ušlém zisku