![]() CATEGORIES: BiologyChemistryConstructionCultureEcologyEconomyElectronicsFinanceGeographyHistoryInformaticsLawMathematicsMechanicsMedicineOtherPedagogyPhilosophyPhysicsPolicyPsychologySociologySportTourism |
Postup při řízení projektu
CPM (= metoda kritické cesty) – deterministická metoda pro výpočet a analýzu kritické cesty daného projektu. Odhaluje časové rezervy při provádění činností a tím optimalizuje projekt, doby trvání činností jsou pevně dané. Pro každou činnost musíme odvodit: a) nejdříve možný začátek provádění činnosti, tj. činnost nemůže začít dříve než skončí všechny předchozí b) nejdříve možný konec provádění činnosti, tj. součet nejdříve možného začátku a doby trvání činnosti c) nejpozději přípustný konec provádění činnosti, tj. kdy musí činnost nejpozději skončit tak, aby nedošlo ke skluzu v provádění navazujících činností a v konečném důsledku k prodloužení doby trvání celého projektu. d) nejpozději přípustný začátek provádění činnosti, tj. nejpozději přípustný konec minus doba trvání činnosti Postup při metodě CPM: a) výpočet nejdříve možných začátků a nejpozději přípustných konců provádění činnosti b) výpočet celkových časových rezerv, tj. rozdílu mezi nejpozději přípustným koncem, nejdříve možným začátkem a dobou trvání činnosti c) určení kritických činností – tj. činností, kde je rezerva 0 d) rozvrh realizace činnosti – rozvrh činností v čase, jde o to které činnosti budou probíhat paralelně a které musí navazovat
PERT– metoda pro analýzu kritické cesty, která, na rozdíl od metody CPM, uvažuje pravděpodobnostní rozdělení dob trvání jednotlivých činností, které je u každé činnosti určené třemi odhady:
Zásoby
Deterministická poptávka– poptávka po jednotce zásoby, která je v daném období předem pevně určena. Rozdělení podle modelů:
a) zásoba je na skladě a dochází k jejímu čerpání b) zásoba není na skladě a požadavky nemohou být uspokojeny Výši neuspokojené poptávky označíme s a předpokládáme, že s bude uspokojeno okamžitě po příchodu další dodávky na sklad (max. výše zásoby pak je q-s), nákladová fce modelu je součtem skladovacích nákladů, fixních nákladů a nákladů z nedostatku zásoby (neuspokojení poptávky).
Stochastická poptávka– poptávka, která je v daném období charakterizována jistou neurčitostí; je zpravidla popsána některým ze spojitých nebo diskrétních pravděpodobnostních rozdělení s určenou střední hodnotou a směrodatnou odchylkou. Modely stochastické poptávky:
Možnosti: a) poptávka bude nižší než bod znovuobjednávky b) poptávka bude vyšší než bod znovuobjednávky Pro výpočet je nutné mít informace o charakteru poptávky, střední hodnotu a její směrodatnou odchylku, počítá se stejně jako v deterministickém modelu, akorát se místo Q použije střední hodnota poptávky, uvažujeme úroveň obsluhy (= veličina, která udává v modelech se stochastickou poptávkou pravděpodobnost, že v dodávkovém cyklu nedojde k vyčerpání zásoby a tedy k neuspokojení požadavků), když chceme zvýšit úroveň obsluhy, tak musíme objednat dřív než zásoba klesne na bod znovuobjednávky r a ten rozdíl nám kryje pojistná zásoba (= zásoba, která se vytváří v modelech se stochastickou poptávkou k zabezpečení požadované úrovně obsluhy). Vyšší pojistná zásoba ovšem vede k vyšším nákladům na sklad.
1) Q< q (Q = poptávka, q = zásoba), rozdíl zůstane na skladu a musí se prodat za zůstatkovou cenu zkrácenou o nákupní cenu a náklady na sklad 2) Q > q tj. neuspokojíme každého a tím nám vzniká ztráta na ušlém zisku 3) Q=q rovnováha, která nenastává moc často Date: 2016-01-03; view: 981
|