Postup při řízení projektu

1. rozčlenit projekt na části
2. odhadnout dobu trvání činností
3. definovat časovou návaznost činností
4. sestavit síťový graf
5. řešit metodou CPM / PERT

CPM (= metoda kritické cesty) – deterministická metoda pro výpočet a analýzu kritické cesty daného projektu. Odhaluje časové rezervy při provádění činností a tím optimalizuje projekt, doby trvání činností jsou pevně dané.

Pro každou činnost musíme odvodit:

a) nejdříve možný začátek provádění činnosti, tj. činnost nemůže začít dříve než skončí všechny předchozí

b) nejdříve možný konec provádění činnosti, tj. součet nejdříve možného začátku a doby trvání činnosti

c) nejpozději přípustný konec provádění činnosti, tj. kdy musí činnost nejpozději skončit tak, aby nedošlo ke skluzu v provádění navazujících činností a v konečném důsledku k prodloužení doby trvání celého projektu.

d) nejpozději přípustný začátek provádění činnosti, tj. nejpozději přípustný konec minus doba trvání činnosti

Postup při metodě CPM:

a) výpočet nejdříve možných začátků a nejpozději přípustných konců provádění činnosti

b) výpočet celkových časových rezerv, tj. rozdílu mezi nejpozději přípustným koncem, nejdříve možným začátkem a dobou trvání činnosti

c) určení kritických činností – tj. činností, kde je rezerva 0

d) rozvrh realizace činnosti – rozvrh činností v čase, jde o to které činnosti budou probíhat paralelně a které musí navazovat

PERT– metoda pro analýzu kritické cesty, která, na rozdíl od metody CPM, uvažuje pravděpodobnostní rozdělení dob trvání jednotlivých činností, které je u každé činnosti určené třemi odhady:

• Modální odhad– nejpravděpodobnější odhad doby trvání činnosti
• Optimistický odhad– odhad doby trvání činnosti při uvažování optimálních podmínek pro její realizaci
• Pesimistický odhad– odhad doby trvání činnosti při uvažování nejhorších podmínek pro její realizaci

Zásoby

Deterministická poptávka– poptávka po jednotce zásoby, která je v daném období předem pevně určena.

Rozdělení podle modelů:

• M1 optimální velikost objednávky – Q (poptávka) je známá a konstantní, čerpání zásob je rovnoměrné, pořizovací lhůta je známá a konstantní, q (stav skladů) – konstantní, neuvažuje rabaty, nepřipouští se vznik nedostatku zásoby, sklad se doplňuje v jednom okamžiku, délku mezi dvěma dodávkami tj. cyklu = t, každý cyklus obsahuje fázi čerpání a fázi doplnění dodávkou
• M2 přechodná neuspokojení požadavku– od modelu M1 se liší tím, že připouštíme přechodný nedostatek zásoby, dodávkový cyklus se skládá z:

a) zásoba je na skladě a dochází k jejímu čerpání

b) zásoba není na skladě a požadavky nemohou být uspokojeny

Výši neuspokojené poptávky označíme s a předpokládáme, že s bude uspokojeno okamžitě po příchodu další dodávky na sklad (max. výše zásoby pak je q-s), nákladová fce modelu je součtem skladovacích nákladů, fixních nákladů a nákladů z nedostatku zásoby (neuspokojení poptávky).

• M3 produkční model– předpoklady jako M1, akorát doplnění do skladu není jednorázové – dodávkový cyklus se skládá z výrobního a spotřebního cyklu, ve výrobním se rovnoměrně doplňuje na sklad a zároveň dochází k jeho čerpání (produkce musí být vyšší než spotřeba), v spotřebním cyklu se pouze čerpá zásoba ze skladu a po jejím vyčerpání startuje nová výrobní dávka a cyklus se opakuje. Jde o to stanovit stav skladu q a intervaly mezi dodávkami tak, aby se uspokojila roční poptávka Q. Celkové náklady se skládají z variabilních a fixních.
• M4 množstevní rabaty – dodavatel nabízí množstevní slevy, nákladová fce vyjadřuje nejen náklady na skladování a pořízení zásoby, ale musí brát v úvahu i nákupní cenu, která se pro různé úrovně nákupu bude lišit

Stochastická poptávka– poptávka, která je v daném období charakterizována jistou neurčitostí; je zpravidla popsána některým ze spojitých nebo diskrétních pravděpodobnostních rozdělení s určenou střední hodnotou a směrodatnou odchylkou.

Modely stochastické poptávky:

• M1 stochastická spojitá poptávka– předpoklady jako pro deterministický M1, ale poptávka je stochastická (náhodná veličina s jistým P rozdělením, objednávka se vystaví, když zásoba klesne na mezi r – bod znovuobjednávky – pořizovací lhůta dodávky d je konstantní)

Možnosti:

a) poptávka bude nižší než bod znovuobjednávky

b) poptávka bude vyšší než bod znovuobjednávky

Pro výpočet je nutné mít informace o charakteru poptávky, střední hodnotu a její směrodatnou odchylku, počítá se stejně jako v deterministickém modelu, akorát se místo Q použije střední hodnota poptávky, uvažujeme úroveň obsluhy (= veličina, která udává v modelech se stochastickou poptávkou pravděpodobnost, že v dodávkovém cyklu nedojde k vyčerpání zásoby a tedy k neuspokojení požadavků), když chceme zvýšit úroveň obsluhy, tak musíme objednat dřív než zásoba klesne na bod znovuobjednávky r a ten rozdíl nám kryje pojistná zásoba (= zásoba, která se vytváří v modelech se stochastickou poptávkou k zabezpečení požadované úrovně obsluhy). Vyšší pojistná zásoba ovšem vede k vyšším nákladům na sklad.

• M2 optimalizace jednorázově vytvářené zásoby – když musíme vytvořit na začátku období nějakou zásobu, kterou pak nejde dál doplňovat, nastávají tyto případy:

1) Q< q (Q = poptávka, q = zásoba), rozdíl zůstane na skladu a musí se prodat za zůstatkovou cenu zkrácenou o nákupní cenu a náklady na sklad

2) Q > q tj. neuspokojíme každého a tím nám vzniká ztráta na ušlém zisku

3) Q=q rovnováha, která nenastává moc často

Date: 2016-01-03; view: 989