Skandál PRISM

PRISM

PRISM je americký vládní program, fungující od roku 2007, kdy nahradil nedostačující protiteroristický program. Spadá pod Národní bezpečnostní agenturu NSA.

Neznámou zůstává rozsah jeho zájmu, který se stal veřejně diskutovaným tématem po červnu 2013, kdy detaily o konkrétní praxi tohoto programu zveřejnil bývalý pracovník CIA Edward Snowden prostřednictvím deníků The Guardian a Washington Post.

Podle Snowdenových dokumentů PRISM monitoruje rozsáhlou celosvětovou komunikaci zahrnující devět velkých technologických a internetových společností jako Microsoft, Google, Yahoo,

Apple či Skype, od nichž získává texty, fotografie a videa z e-mailů, chatu, telefonních hovorů či záznamů na sociálních sítích.

Americká vláda o PRISM

PRISM je schválený a uzákoněný program, uvedený v Protect America Act of 2007 z doby prezidentství George W. Bushe a potvrzený na další pětileté období v roce 2012 i prezidentem Barackem Obamou. Zatímco původní protiteroristický program neprošel schválením organizace Foreign Intelligence Surveillance Court (FISC), tento už ano.

Podle vyjádření ředitele FBI Jamese Clappera shromažďuje důležité zpravodajské informace od technologických společností na základě soudního dohledu. Jako přínos tohoto programu uvádí dva příklady, při nichž PRISM odhalil teroristické plány - na newyorské metro a na redakci dánských novin.

Edward Snowden

Americký občan Edward Joseph Snowden (nar. 1983) byl zaměstnán v CIA, kde se zabýval zabezpečením softwaru, a pracoval pro NSA. Naposledy bydlel v rámci svého zaměstnání na Havaji.

V červnu poskytl amerických novinám dokumenty, které rozvířily aféru kolem programu PRISM. Motiv svého jednání, kterým porušil závazek mlčenlivosti, popisoval jako frustraci z dlouhodobého překračování společenských pravomocí americkou vládou, která bere lidem soukromí a zasahuje do svobody internetu.

Snowdenovi hrozí desítky let vězení, proto se uchýlil do Hongkongu a dále hledá azyl v zemi, která nemá dohodu o vydávání zločinců do USA. Původně nebyl zdroj dokumentů označen, ale po několika dnech se Snowden sám v rozhovoru pro The Guardian přihlásil.

Skandál PRISM

Skutečná povaha programu je vzhledem k jeho utajení nejasná. Některé z organizací Microsoft, Yahoo, Google, Facebook, Paltalk, YouTube, Skype, AOL a Apple, které jsou v dokumentech o PRISM výslovně jmenovány, se už vůči údajné dohodě s NSA ohradily a ubezpečily své uživatele, že jejich data jsou v bezpečí a neexistuje proces jejich shromažďování a prohledávání vládními úřady v Americe, pokud se nejedná o výslovnou soudní žádost.

Kvůli PRISM se ozvali i evropští politici, o celé kauze chce s americkým prezidentem mluvit německá kancléřka Angela Merkelová a na britského premiéra Davida Camerona vyvíjí tlak opoziční politici.

Washington, D.C., 12. 6. 2013

Date: 2015-12-24; view: 976