CATEGORIES:
BiologyChemistryConstructionCultureEcologyEconomyElectronicsFinanceGeographyHistoryInformaticsLawMathematicsMechanicsMedicineOtherPedagogyPhilosophyPhysicsPolicyPsychologySociologySportTourism
Příroda se dá spíše poznat tehdy, když je spoutána uměním, než když je jí ponechána volnost“ (NO).
Jaké znáte teorie pravdy? Stručně je popište. Jak rozumíte diktu „Pravda vítězí“ z naší prezidentské vlajky?
a) korespondenční kritérium
korespondence = odpovídat
jak výpověď odpovídá realitě
nejhodnotnější, důležitá pro empirické vědy
pravda je shoda se skutečností, kterou zařizuje stovřitel
výrok je pravdivý jen tehdy, když je v něm vyjádřená skutečná pravdivost
b) koherenční
jde o bezespornost
pravdu říkáme jen do té doby, dokud nás někdo nepřistihne, že jsme se dostali do rozporu
uplatňuje se na skupinový výrok
uplatňuje se pro deduktivní vědy
pokud je pravdivá korespondence, nemůže být nepravdivá koherence
c) konsensuální
vnější kritérium – musí se shodnout všichni účastníci, a to je pravdivé
spojena se svobodnou výměnou názorů
d) pragmatická
pravdivé je to, co má pro nás užitek – mělo by to být prospěšné
poznání nás ovlivňuje v tom, jak jednáme
Co je to metodická skepse, jaký je její cíl, postup a výsledek (u R. Descarta). Vyložte pojem res cogitans.
Postup metodické skepse
• smysl, cíl m. s.: nalezení jistého poznání, nezpochybnitelného základu
• postup m. s.: eversio (vyvrácení, bourání) všech dosavadní filosofií uznávaných archai (východisek, principů) – jistota smysl. poznání i matematických pravd je pochybná (argument souvislého snu a deceptora)
• výsledek m. s.: jediné, o čem nemohu pochybovat, je to, že pochybuji a tedy, že musím být, existovat:
Dubito, ergo sum.
tj. obecně:
Cogito, ergo sum.
Res Cogitans
Nepřipouštím teď nic než to, co je nutně pravdivé, a jsem tudíž precizně pouze myslící věc (res cogitans), to jest, řečeno výrazy, jejichž význam mi dosud nebyl znám, mysl (mens) čili duch (animus) čili chápavost (intellectus) čili rozum
Nastiňte hlavní myšlenky Husserlovy fenomenologie. Co je epoché, fenomén, fenomenologické (transcendentální) vědomí, intencionalita?
• fenomenologie (jako metoda zkoumání zkušenosti) ≠ empirismus: věci nevnímám jako izolovaná smyslová data (i prostý vněm je už syntéza) → vznik a průběh zkušenosti je třeba interpretovat
• epoché: zdržení se soudu – víry (teze) v existenci světa
• „uzávorkováním“ generální teze světa se neruší mé prožitky, jen nemají už platnost něčeho existujícího, ale pouze fenoménu
• i toto mé vědomí přijímám jako existující → i bytí tohoto vědomí musí být uzávorkováno, proměněno ve fenomén; čemu se tento fenomén ukazuje? fenomenologickému (absolutnímu, transcendentálnímu) vědomí
• charakteristikou našeho vědomí je intencionalita (vědomí = intence): vědomí je vždy k něčemu zaměřeno; v každém prožitku je vedle aktu prožívání rovněž cosi takového jako předmětný pól → vědomí jako vědomí je vždy už u světa
• vědomí jako ona oblast výzkumu fenomenologie je proud (uplývání, pomíjení)
Date: 2015-12-18; view: 965
| <== previous page | | | next page ==> |
| V jakém vztahu je u Aristotela oblast etiky a politiky? Charakterizujte ctnost (areté) u Aristotela. | | | This page was prepared by Anastasia Provoloys’ka, 6 th form |