Jaká je souvislost mezi vznikem filosofie a prvních měst typu polis. Jmenujte hlavní rysy duchovního světa polis.

Co je filosofie? Jaký je rozdíl mezi mytickým a filosofickým způsobem vztahování se ke světu?

- Filozofii nelze vymezit jako ostatní vědy

- Začátek každého filozofování je údiv

- Filozofie – určitý způsob vztahování se ke světu, pro který je určující rozum, myšlení (logos)

- Vyrůstá ze staršího způsobu vztahování se k světu ve smyslu dejinném a kdykoliv se poušítme do filozofování – historicky nebo osobně

1. filosofie jako překonání mýtu

Filosofie si klade otázky, na které už před ní odpovídal mýtus.

B. filosofie jako teoretický postoj

MÝTUS A LOGOS

• mýtus: - vyprávění toho, co se událo v minulosti, např. stvoření světa

• - nemá autora

• - mohou být i moderní mýty

• logos: - řeč rozumná, ve které tomu, co říkáme, přidáváme důvody proč to říkáme

• - neodkazujeme na minulost, ani na jiný svět

• - ten, kdo používá tuto řeč – musí znát důvody proč to tak říká

• - díky řeči logos jsme schopni odpovědět si sami na otázky (v mýtu věříme odpovědím, na které jsme si ale samy
neodpověděli)

•

Mýtus Logos

1. intuitivní a celkový 1. slovem artikulujeme svět
2. symbolický a (uměl.) působivý 2. pojmové myšlení
3. autoritativní 3. diskursivní (otázky, kritika)
4. kolektivní 4. vlastní náhled, evidence
5. obrací se do bezčasové „minulosti“, 5. přítomnost; arché (počátek) je

in illo tempore zlatého věku světu imanentní

Co je filosofie jako teoretický postoj ke světu? Vůči čemu se takto vymezuje?

• Teoretický postoj: „co to je?“

- není poznáváním neznámého, ale zproblematizováním toho již-známého (→ údiv); pochybnost (Descartes)

- překonání naivity

• Přirozený životní postoj – každodenní zkušenost – je takové chování, ve kterém nevnímáme, že to, co věci jsou, je nějakým problémem, chování, ve kterém vždy – již – víme, co jsou a jak se vůči nim chovat.

Vyložte (!) Platónovo podobenství o jeskyni. Pokuste se formulovat otázku (otázky), na kterou (které) toto podobenství dává odpověď.

1. Přechod od mýtu k filosofii (mýtus o konci mýtu)

- absolutní rozhraní, kdy náš svět je separován od čehosi absolutně jiného, což je určeno jako míra našeho světa

- metafóra osvícenství

- jeskyně – celý život tam žijí připoutaní lidé, nemohou se hýbat ani otáčet hlavou

- podobenství o každém z nás – my jsme zajatci jeskyně

- životní situace připoutaných lidí

Je svět idejí skutečným světem?
Co je zdánlivé je vydáváno za skutečné?

Vyložte Platónovu nauku o idejích. Nad vchodem do Platónovy Akademie bylo podle tradice heslo: „Kdožkoli jsi neznalý geometrie, nevstupuj.“ Proč?

Platónova teorie idejí

Vázanost „teoretického postoje“ na logos, „myšlení“:

• Platónova teorie idejí

- idea je dokonalá ve smyslu nejvíce jsoucí; je viditelná (idein) rozumem

- idea jako „co to je“, logos věci

Neveřejné společenství

Mezi účastníky se rozlišovali „starší“ a „mladší“, za účast se neplatilo a velký důraz se kladl na znalost matematiky. Podle pozdější pověsti byl prý nad vchodem nápis „Bez znalosti geometrie sem nikdo nevstupuj“

K poznávání idejí se může povznést pouze ten, kdo má filosofický pud. Tento pud nazývá Platón „Erós“.

Jaká je souvislost mezi vznikem filosofie a prvních měst typu polis. Jmenujte hlavní rysy duchovního světa polis.

Vznik polis

• podvojnost lidského života: polis vzniká „sestěhováním“ domácností (hestia koiné)

• arché se odděluje od náb. a stává se v pravém smyslu politickou mocí vycházející z lidských diskusí a rozhodnutí

Duchovní svět polis

1. mimořádné postavení slova; slovo, logos, je veřejnou rozpravou (→ Sókratova „péče o duši“)

2. veřejnost nejdůležitějších projevů společenského života

3. občané si jsou rovní (isonomia, rovná účast všech občanů na výkonu moci) → vojenství: hoplita (sófrosyné, falanga) x hippeis

Date: 2015-12-18; view: 2442