CATEGORIES:
BiologyChemistryConstructionCultureEcologyEconomyElectronicsFinanceGeographyHistoryInformaticsLawMathematicsMechanicsMedicineOtherPedagogyPhilosophyPhysicsPolicyPsychologySociologySportTourism
Příroda se dá spíše poznat tehdy, když je spoutána uměním, než když je jí ponechána volnost“ (NO).Jaké znáte teorie pravdy? Stručně je popište. Jak rozumíte diktu „Pravda vítězí“ z naší prezidentské vlajky? a) korespondenční kritérium korespondence = odpovídat jak výpověď odpovídá realitě nejhodnotnější, důležitá pro empirické vědy pravda je shoda se skutečností, kterou zařizuje stovřitel výrok je pravdivý jen tehdy, když je v něm vyjádřená skutečná pravdivost b) koherenční jde o bezespornost pravdu říkáme jen do té doby, dokud nás někdo nepřistihne, že jsme se dostali do rozporu uplatňuje se na skupinový výrok uplatňuje se pro deduktivní vědy pokud je pravdivá korespondence, nemůže být nepravdivá koherence c) konsensuální vnější kritérium – musí se shodnout všichni účastníci, a to je pravdivé spojena se svobodnou výměnou názorů d) pragmatická pravdivé je to, co má pro nás užitek – mělo by to být prospěšné poznání nás ovlivňuje v tom, jak jednáme Co je to metodická skepse, jaký je její cíl, postup a výsledek (u R. Descarta). Vyložte pojem res cogitans. Postup metodické skepse • smysl, cíl m. s.: nalezení jistého poznání, nezpochybnitelného základu • postup m. s.: eversio (vyvrácení, bourání) všech dosavadní filosofií uznávaných archai (východisek, principů) – jistota smysl. poznání i matematických pravd je pochybná (argument souvislého snu a deceptora) • výsledek m. s.: jediné, o čem nemohu pochybovat, je to, že pochybuji a tedy, že musím být, existovat: Dubito, ergo sum. tj. obecně: Cogito, ergo sum. Res Cogitans Nepřipouštím teď nic než to, co je nutně pravdivé, a jsem tudíž precizně pouze myslící věc (res cogitans), to jest, řečeno výrazy, jejichž význam mi dosud nebyl znám, mysl (mens) čili duch (animus) čili chápavost (intellectus) čili rozum Nastiňte hlavní myšlenky Husserlovy fenomenologie. Co je epoché, fenomén, fenomenologické (transcendentální) vědomí, intencionalita? • fenomenologie (jako metoda zkoumání zkušenosti) ≠ empirismus: věci nevnímám jako izolovaná smyslová data (i prostý vněm je už syntéza) → vznik a průběh zkušenosti je třeba interpretovat • epoché: zdržení se soudu – víry (teze) v existenci světa • „uzávorkováním“ generální teze světa se neruší mé prožitky, jen nemají už platnost něčeho existujícího, ale pouze fenoménu • i toto mé vědomí přijímám jako existující → i bytí tohoto vědomí musí být uzávorkováno, proměněno ve fenomén; čemu se tento fenomén ukazuje? fenomenologickému (absolutnímu, transcendentálnímu) vědomí • charakteristikou našeho vědomí je intencionalita (vědomí = intence): vědomí je vždy k něčemu zaměřeno; v každém prožitku je vedle aktu prožívání rovněž cosi takového jako předmětný pól → vědomí jako vědomí je vždy už u světa • vědomí jako ona oblast výzkumu fenomenologie je proud (uplývání, pomíjení) Date: 2015-12-18; view: 863
|