Home Random Page


CATEGORIES:

BiologyChemistryConstructionCultureEcologyEconomyElectronicsFinanceGeographyHistoryInformaticsLawMathematicsMechanicsMedicineOtherPedagogyPhilosophyPhysicsPolicyPsychologySociologySportTourism






Ochranná cla

· antidumpingové – pokud importér dováží za cenu, která je zřejmě nižší než výrobní náklady (dumpingová cena), cílová země uvalí na zboží takové clo, aby se cena zvýšila přinejmenším natolik, aby domácí producenti byli schopni konkurovat

· preferenční – zvýhodněné sazby poskytované jen některým zemím (na základě dvoustranných smluv)

· odvetné – clo na dovoz je uvalené jako odveta zemi původu za clo uvalené na vývoz našeho zboží

· vyrovnávací – přirážka k normálním celním sazbám a zboží, které je v zemi původu dotováno

Celní politika[editovat | editovat zdroj]

používá dvě skupiny nástrojů:

· smluvní nástroje – celní politika je předmětem mezinárodních smluv – řeší postup celních orgánů ve snaze zjednodušit a zrychlit celní řízení

· autonomní nástroje – představují jednostranná celní opatření ze strany státu, nebo uskupení států

Obchodování[editovat | editovat zdroj]

· mimo EU – jedná se o vývoz a dovoz, kdy zboží překračuje hranice státu a provádí se proclení dodávky. Fungují zde všechna opatření obchodní politiky (cla, množstevní kvóty, překážky, normy)

· v rámci EU – nejedná se o vývoz a dovoz. Funguje jednotný vnitřní trh = volný pohyb zboží. Dodávky se neproclívají, pro výrobky platí jednotné normy. Neexistují žádné technické, hygienické nebo veterinární bariéry.

Zabezpečení prodeje[editovat | editovat zdroj]

· Přímý prodej – domácí výrobní podnik sám prodává (vyváží) své výrobky do jiné země nebo je sám nakupuje (dováží). Musí mít dostatečné jazykové znalosti a znalosti techniky obchodování. Nutnost mít dostatečně kvalifikované zaměstnance.

· Nepřímý prodej – domácí výrobní podnik využívá služby obchodního podniku. Svoje výrobky prodá obchodnímu podniku, který je vyveze do jiné země. Pokud domácí podnik nakupuje, využije obchodní podnik, který výrobky v jiné zemi nakoupí a v ČR je pak prodává.



· Pomocí internetu - Při nepřímém prodeji můžeme uzavřít dohodu se zahraničním provozovatelem internetového obchodu, kterému budeme zboží dodávat, a které bude provozovatel prodávat spotřebitelům ve své zemi. Nebo můžeme přidat nabídku do zahraničního elektronického tržiště, kdy dodávku si musíme zajistit sami. Zahraniční zákazník ale nebude akceptovat prodej na dobírku nebo platby předem. Musíme mít zabezpečený systém plateb po internetu.

Uzavření kupní smlouvy[editovat | editovat zdroj]

při prodeji mimo ČR – velký vliv má vzdálenost a jazykové bariéry. Rostou rizika poškození pro dopravě, nezaplacení, nebo nepřevzetí zboží, rizika ztrát vlivem poklesu kursu dané měny. Při prodeji musíme zvážit politická rizika – nepokoje, stávky, převraty, zákazy dovozu.

Dodací podmínky[editovat | editovat zdroj]

Dodací podmínky – určení místa, do kterého bude zajišťovat dopravu prodávající a od kterého kupující.

· kdy přecházejí rizika poškození a ztráty zboží z prodávajícího na kupujícího

· kdy přechází hrazení nákladů na dodání z prodávajícího na kupujícího

· povinnosti prodávajícího a kupujícího při zajištění dopravy a dokumentů (dopravní avízo, kontrola)

Realizace dodávky[editovat | editovat zdroj]

· odeslání dodávky – zaslání přepravních dispozic, zaslání návěští zásilky nebo odvolávky. U pravidelných dodávek nebývá toto oznámení potřebné.

· Expedice – na základě objednávky, příprava zboží k odběru ve skladu, nakládání. Ve velkých podnicích až po vystavení expedičního příkazu

· Dodání, převzetí, přejímka – na základě dodacího listu. Pokud dodavatel nevyužije vlastní dopravu, vystavíme přepravní list (železniční nákladní list)

Někdy jsou vyžadovány další doklady:

·

· osvědčení (certifikát) – nejčastěji osvědčení o jakosti (udává, zda produkt splňuje normy – ČN a ISO), zdravotní osvědčení (veterinární u zvířat)

· technická dokumentace, návod k obsluze (elektronika)

· záruční list – podmínka pro uplatnění reklamace (u složitějšího zboží),

· fakturace – měla by dorazit současně se zásilkou nebo dodatečně. Pokud žádáme placení předem. Pokud jsme plátci DPH vystavíme zálohovou fakturu (částečná úhrada). Po zaplacení a dodání vystavíme daňový doklad, ale musíme ho vyplnit v den uskutečnění zdanitelného plnění

· zaplacení

· před dodáním

· při dodání

· po dodání

Vývoz mimo EU[editovat | editovat zdroj]

proclení začíná tím, že vozce podá dodávku k proclení. Může ho zastupovat jiná osoba – (dopravce, speditér), který zajistí vyplnění celních dokladů a proclení. Při proclení se zásilka navrhuje do celního režimu, který určuje, jak bude placeno clo, DPH (F.Ú) nebo další dávky (zemědělské produkty) Při vývozu se na hranici země prodávajícího neplatí clo ani DPH (země, kam zboží směřuje vybírá při překročení hranic z dováženého zboží dovozní clo a DPH), protože by platilo se dvakrát). Při proclení se provádí

· vnitřní prohlídka – probíhá ve výrobním závodě, nebo v místě kde se zásilka nakládá. Jde o kontrolu zboží a dokladů. Zásilka se opatří celní uzávěrou (plombou)

· vnější kontrola – probíhá na hranici. Jedná se o kontrolu celních závěr. U individuální turistiky jde o prohlídku vyvážených věcí.

V zemi, kam zboží směřuje probíhá opět proclení, tzn. Že až na vstupní hranici se bude vybírat clo a DPH.

Prodej mezi státy EU[editovat | editovat zdroj]

neprobíhá proclení, ale existují rozdíly v sazbách DPH. Uplatnění DPH při obchodování uvnitř EU je podobné jako při vývozu a dovozu. Místo zdanitelného plnění je země příjemce. Při prodeji do jiné země EU jsou zboží a služby v zemi původu od DPH osvobozeny. V zemi určení se DPH vybírá = samovyměření( harmonizace zákonů s EU). Liší se podle toho, zda jde o plátce nebo neplátce.

Struktura platební bilance[editovat | editovat zdroj]

Platební bilanci lze strukturovat horizontálně nebo vertikálně. Vertikální struktura člení platební bilanci na položky kreditní a debetní. Kreditní položky představují příliv peněz (případně jiných ocenitelných statků) do ekonomiky, tzn. zvýšení nabídky devizy. Naopak debetní položky představují odliv peněz a tedy zvýšení poptávky po devizách.

Horizontální struktura se skládá z následujících položek (účtů):

1. běžný účet

1. obchodní bilance – vývoz a dovoz zboží

2. bilance služeb – vývoz a dovoz služeb

3. bilance výnosů – příjmy a jiné kompenzace tuzemcům ze zaměstnání v zahraničí a cizozemcům ze zaměstnání v naší zemi, příjmy a výdaje související se zahraničními investicemi (zejm. úrok, dividenda a reinvestované zisky).

4. bilance běžných převodů – transakce, které nevedou ke vzniku závazků či pohledávek ve vztahu k zahraničí.

2. kapitálový účet – obsahuje příjmy a výdaje spojené s kapitálovými transfery v důsledku migrace obyvatelstva, převody nefinančních hmotných aktiv a nehmotných práv

3. finanční účet

1. bilance přímých investic

2. bilance portfolio investic

3. bilance finančních derivátů

4. ostatní dlouhodobý kapitál (úvěry poskytované do zahraničí a přijímané ze zahraničí)

5. ostatní krátkodobý kapitál

4. účet chyb a opomenutí – odchylky zapříčiněné neúplností informací o zahraničním obchodu

5. příděl zvláštních práv čerpání

6. rezervy a příslušné položky

Z účetního hlediska musí vždy být ve výsledku platební bilance nulová – čisté přebytky a schodky platební bilance mohou být zapříčiněny statistickou diskrepancí.

Salda platební bilance[editovat | editovat zdroj]

Pro analýzu vnější ekonomické rovnováhy se používají různá salda (rozdíl kreditních a debetních položek) platební bilance, která v sobě zahrnují určité účty. Mezi nejčastěji používaná salda patří:

· saldo obchodní bilance

· saldo výkonové bilance

· saldo běžného účtu (saldo běžné bilance)

· saldo základní bilance

· saldo maximální likvidity (úplné saldo platební bilance)

V populární terminologii (v tisku apod.) se většinou hovoří o běžném nebo finančním účtu platební bilance (resp. o jejich saldech), jejichž částečné platební bilance jsou běžně nenulové. Pokud jsou příjmy větší než výdaje, jedná se o aktivní saldo (běžného nebo kapitálového účtu) platební bilance, jehož důsledkem je přebytek, v opačném případě se jedná o saldo (běžného nebo kapitálového účtu) pasivní, jehož důsledkem je schodek.

Výkaz platební bilance sestavuje Česká národní banka dle pravidel Mezinárodního měnového fondu.

 

12. Měnový kurz, poptávka a nabídka cizí měny, absolutní a relativní verze teorie parity kupní síly.

Jednotná měna euro. Teorie optimálních měnových zón.

 

Měnový kurz je cena jedné měny vyjádřená v jednotkách měny jiné. Obvykle se udává jako podíl domácí měny ku měně zahraniční. Zkráceně se někdy používá např. kurz dolaru je 19,50 – to znamená, že měnový kurz české koruny k americkému dolaru je 19,50 Kč za 1 USD.

 

Teorie měnových kurzů

Způsob, jakým se stanovují výše měnových kurzů na měnových trzích, se snaží vysvětlit teorie měnových kurzů. Jde však obvykle o neúplná vysvětlení. Kurz je totiž tržním fenoménem a proto je nepředpověditelný. Existuje dlouhá řada situací, kdy například lidé jedné země si přejí držet měnu jiné ve velkém množství. Funkci takové rezervní měny v desetiletích po druhé světové válce plnil americký dolar, ale mnohde i německá marka. Obvykle šlo o měny zemí, které nepodléhaly vysoké depreciaci, byly snadno dostupné apod. Za pohyby měnového kurzu může být i spekulace, tedy očekávání mnohých aktérů, že dojde k nějakému vývoji, a nákupy na tomto očekávání založené.

 

 

Stanovení měnového kurzu

· U nesměnitelných měn:

· Kurzy se nevytváří na devizových trzích, jsou to kurzy nepružné a jsou stanoveny centrálními orgány státu kde se používá nesměnitelná měna.

· U volně směnitelných měn:

· Volně směnitelné měny využívají pružné kurzy - neustále se měnící, systém pružných kurzů existuje ve třech variantách:

· Kurzy volně pohyblivé (floating): Kurz kolísá volně podle nabídky a poptávky bez zásahů centrální banky - bez devizových intervencí.

· Řízený floating (pohyblivý kurz v rámci limitů): centrální banka zasahuje v případě, že se kurz odchyluje od ústředního kurzu více, než je stanovena hranice fluktuačního pásma.

· Vázané kurzy: jsou u nejméně používaných měn, které svůj kurz odvozují od vývoje kurzu významné měny nebo koše měn.


Date: 2016-01-03; view: 887


<== previous page | next page ==>
Teorie reálného hospodářského cyklu | Vlivy působící na měnový kurz
doclecture.net - lectures - 2014-2024 year. Copyright infringement or personal data (0.011 sec.)