Home Random Page


CATEGORIES:

BiologyChemistryConstructionCultureEcologyEconomyElectronicsFinanceGeographyHistoryInformaticsLawMathematicsMechanicsMedicineOtherPedagogyPhilosophyPhysicsPolicyPsychologySociologySportTourism






Organisace jednoty národa

… „V stručném nárysu národní organisace, kterou Komuna neměla kdy dále propracovat, praví se naprosto jasně, že komuna měla… být politickou formou i nejmenší vesnice... Z komun se měla také volit ‚národní delegace‘ v Paříži“.

… „Nemnohé, avšak důležité funkce, které by pak ještě zbyly ústřední vládě, neměly být zrušeny — takové tvrzení bylo vědomým podvodem — nýbrž svěřeny komunálním, tj. přísně odpovědným úředníkům“...

Jednota národa neměla být rozbita, ale naopak zorganisována s pomocí komunálního zřízení. Jednota národa měla být uskutečněna zničením státní moci, která se prohlašovala za ztělesnění této jednoty, chtěla však být nezávislou na národu a stát nad ním. Ve skutečnosti byla tato státní moc jen cizopasným nádorem na těle národa... Úkolem bylo odříznout čistě utiskovatelské orgány staré vládní moci, její oprávněné funkce pak odnít moci, osobující si právo stát nad společností, a vrátit je odpovědným služebníkům společnosti“.

Do jaké míry oportunisté dnešní sociální demokracie nepochopili — snad lépe říci: nechtěli pochopit — tyto Marxovy závěry, ukazuje nejlépe herostratovsky proslulá kniha renegáta Bernsteina „Předpoklady socialismu a úkoly sociální demokracie“. Právě o citovaných Marxových slovech Bernstein psal, že tento program „svým politickým obsahem zaznamenává ve všech podstatných rysech největší podobnost s federalismem — Proudhonovým... Přes všechny ostatní rozdíly mezi Marxem a ‚maloměšťákem‘ Proudhonem (Bernstein dává slovo „maloměšťák‘‘ do uvozovek, které mají označit podle jeho mínění ironii), je v těchto bodech jejich myšlenkový postup tak blízký, jak jen možno“. Přirozeně — pokračuje Bernstein — význam municipalit roste, avšak zdá se mi pochybným, že by prvním úkolem demokracie bylo takové zrušení (Auflösung — doslova: rozpuštění, rozložení) moderních států a taková úplná přeměna (Umwandlung — převrácení) jejich organisace, jak si to představuje Marx a Proudhon (ustavení národního shromážděni z delegátů provinčních nebo okresních shromáždění, která by zas byla ustavována z delegátů komun), takže by úplně zmizela dřívější forma národních zastupitelských sborů (Bernstein, „Předpoklady socialismu“, str. 134 a 136 německého vydání z roku 1899).



To je přímo úžasné: směšovat Marxovy názory o „zničení státní moci — cizopasníka“ s Proudhonovým federalismem! To však není náhoda, neboť oportunistovi ani nenapadá, že zde Marx nemluví o federalismu v protikladu k centralismu, nýbrž o rozbití staré, buržoasní státní mašinerie, existující ve všech buržoasních zemích.

Oportunista postřehne jen to, co vidí kolem sebe, v prostředí maloměšťáckého šosáctví a „reformistické“ stagnace, a to jen „municipality“! Na revoluci proletariátu si oportunista již ani nevzpomene.

Je to k smíchu. Je však příznačné, že v tomto bodě nikdo proti Bernsteinovi nepolemizoval. Bernsteina mnozí potírali — zejména Plechanov v ruské literatuře a Kautský v literatuře evropské — avšak ani ten, ani onen nemluvil o tomto Bernsteinově překroucení Marxova učení.

Oportunista se natolik odnaučil revolučně myslit a přemýšlet o revoluci, že připisuje Marxovi „federalismus“, že směšuje Marxe se zakladatelem anarchismu Proudhonem. A Kautský i Plechanov, kteří by chtěli být orthodoxními marxisty a obhájit učení revolučního marxismu, o tom mlčí! V tom je jedna z příčin krajního zvulgarisování názorů na rozdíl mezi marxismem a anarchismem, které je vlastní kautskyáncům i oportunistům a o kterém ještě promluvíme.

V uvedených Marxových úvahách o zkušenostech Komuny není ani stopy po federalismu. Marx se shoduje s Proudhonem právě v tom, co nevidí oportunista Bernstein. Marx se rozchází s Proudhonem právě v tom, v čem Bernstein vidí jejich shodu.

Marx se shoduje s Proudhonem vtom, že oba jsou pro „rozbití“ soudobé státní mašinerie. Tuto shodu marxismu s anarchismem (jak s Proudhonem, tak s Bakuninem) nechtějí vidět ani oportunisté, ani kautskyánci, neboť opustili v tomto bodu marxismus.

Marx se rozchází jak s Proudhonem, tak i s Bakuninem právě v otázce federalismu (nemluvě již o diktatuře proletariátu). Z maloburžoasních názorů anarchismu vyvěrá zásadně federalismus. Marx je centralista. V uvedených úvahách se ani o vlásek neodchyluje od centralismu. Jedině lidé, prodchnutí maloburžoasní „pověrečnou vírou“ ve stát, mohou pokládat zničení buržoasní státní mašinerie za zničení centralismu!

Nu, a uchopí-li proletariát a chudé rolnictvo státní moc, zorganisují-li se úplně svobodně v komuny a sjednotí-li činnost všech komun k úderům proti kapitálu, k potlačení odporu kapitalistů, k odevzdání soukromého vlastnictví železnic, továren, půdy a pod. veškerému národu, celé společnosti, nebude to centralismus? Nebude to nejdůslednější demokratický centralismus? A nadto proletářský centralismus?

Bernstein prostě nemůže pochopit, že je možný dobrovolný centralismus, dobrovolné semknutí komun v národ, dobrovolné sjednocení proletářských komun k rozmetání buržoasního panství a buržoasní státní mašinerie. Jako každému šosákovi, i Bernsteinovi se zdá centralismus něčím, co může být vnuceno a udrženo jen shora, jen byrokracií a soldateskou.

Marx, jako by předvídal možnost překroucení svých názorů, výslovně zdůrazňuje, že je to vědomý podvod, vytýká-li se Komuně, že prý chtěla rozbít jednotu národa a zrušit ústřední moc. Marx úmyslně používá výrazu „organisovat jednotu národa“, aby postavil uvědomělý, demokratický a proletářský centralismus proti centralismu buržoasnímu, vojenskému, byrokratickému.

Jenomže... horší než hluchý je ten, kdo nechce slyšet. A právě oportunisté dnešní sociální demokracie nechtějí slyšet o zničení státní moci, o odříznutí cizopasníka.


Date: 2015-12-24; view: 844


<== previous page | next page ==>
Zrušení parlamentarismu | Zničení cizopasníka - státu
doclecture.net - lectures - 2014-2024 year. Copyright infringement or personal data (0.007 sec.)