Konfrontace Chruščova s ochrankou: večeře

...historikové objasnili, že 17. Února byl Stalin v Kremlu a pracoval bez výjezdu do blízké dači. Potvrzuje to kniha zápisů návštěv jeho pracovny v Kremlu: od 17. února je čistá. Takže Stalin nezval tuto společnost k sobě do Kremlu a nesledoval s ní v Kremlu film. Chruščov lže. Proč?

Dále. Stalin samozřejmě mohl, jestli to bylo nutné, pracovat až do rána, avšak obvykle chodíval spát ve tři nebo večeři hodiny a vstával v 10 nebo 11 hodin dopoledne. Z jakého důvodu náhle porušil svůj denní režim? Aby uviděl opilé huby těch, které vídal každý den už dvacet pět let? Ale to nebyl Jelcin.

Stalinova ochranka také lže, ale vše není tak opovážlivé. Bavili se tím, že pili a pili. A tak se veselili.

A mimo jiné grafikon práce mocenských orgánů byl svérázný. Pracovní den začínal v 9.30 a pro řadové pracovníky končil ve 20.00 hod. a pro ministry i déle – do 24 hod.(avšak ministři měli přestávku na oběd od 17.30 do 20.30 hod.). V sobotu byl pracovní den krátký a končil v 17.00. Chruščov, Malenkov, Berija a Bulganin se mohli rozjet v sobotu večer, jak chtěli. Jestli však byla u Stalina pitka, pak přerušení mezi koncem pracovního dne a jeho počátkem bylo velmi velké. Někdy se Stalinovi zachtělo po celých šest hodin být se svými kamarády z mokré čtvrti, tak proč to s nimi táhl od 17 do 24 hodin.?

Plukovník Petr Lozgačov, jeden ze strážců dači, na tento večer vzpomíná: „V noci na prvního března jsem byl na dače, měl jsem službu... Orlov, velitel dači, přišel z dovolené a byl u východu. U Stalina měli službu starší přidělenec plukovník M. Starostin, jeho pomocník plukovník V. Tukov a Matrjona Batuzovová. Tu noc byli v objektu hosté, tak Hospodář nazýval členy politbyra, kteří k němu přijížděli. Jako obvykle, když hosté přijížděli k Hospodáři, sestavovali jsme s nimi menu. V noci z 28. února na 1. března jsme měli na jídelníčku: madžari, je to mladé víno, a Hospodář ho nazýval šťávou kvůli malé koncentraci. Tu noc mě Hospodář vyzval a řekl: „Dej nám dvě láhve šťávy...“

Příjezd hostů nebyl spontánní. Stalin se zvlášť připravoval k jejich přijetí a nezvolal, když si sundával plášť: „Dejte nám, co zůstalo v kuchyni!“ A lihoviny z jídelníčku prakticky odstranil. A proto to nebyla pitka před spánkem, ale příprava k důležité poradě, při níž Stalin nepotřeboval žvanění z opilosti. Tehdy v souvislosti s něčím neodkládal tyto rozhovory do hluboké noci? Vždyť jeho spolupracovníci ukončili pracovní den v 17.30 hod. a měli volno.

Závěr: jak Chruščov, tak ochranka potřebovali, aby v noci na 1. března byl Stalin živ, zdráv, veselý téměř až do úsvitu. Proto, aby odložili dobu večeře na 1. března, si Chruščov vymyslel pozvání Stalina do Kremlu, na společné shlédnutí filmu, a tak vyplnil dobu od 17. hodin do půlnoci. A Stalinova ochranka, zcela nezávisle na Chruščovovi, mu přizvukuje, to znamená i ochranka potřebuje, aby si všichni mysleli, že se v noci na 1. března nemohlo se Stalinem nic stát.

Proto ochranka vydává prostě mistrovské dílo lži... Tentýž P. Lozgačov pokračuje:

„A když hospodář provázel hosty, plukovník provázel rovněž, zavíral za nimi dveře. A plukovník Ivan Vasiljevič Chrustaljov zavíral dveře a viděl Hospodáře, a ten mu řekl: „Běžte spát.“

Prostě nevím, jak to chápat... spánek ve strážní službě – to je vojenský přestupek. Dovolit spát ve stráži, to znamená spáchat přestupek. Takový rozkaz Stalin nemohl dát!

Jeho ochranka lže!

A ještě. Uvědomte si, že Stalina uvnitř domu a dům samotný střežili celkem tři ochránci (stráž byla ještě při vjezdu do dači, avšak k ochraně domu neměla vztah). Dva přidělení tělesní strážci a velitel, střežící vlastní prostor domu. Dát jim rozkaz spát, to by znamenalo nechat vlastně dům bez ochrany, ale k čemu by to bylo k sakru zapotřebí?

A ještě. Když byl v roce 1952 zbaven hodnosti dlouholetý náčelník dlouholetý náčelník vládní ochranky generálporučík N. S. Vlasik, byli změněni i další vysocí úředníci. Do funkce velitele Kremlu jmenoval Stalin jednoho ze svých tělesných strážců, jemuž, jak je zřejmé, zvlášť důvěřoval – generálmajora Kosynkyna. Avšak mladý muž, generálmajor Kosynkin, „předčasně zemřel“, protože 17. února, jestli si vzpomínáte, právě od tohoto dne Stalin již nejezdil do Kremlu a zůstával na dače...

Proto ochranka nemohla v žádném případě plnit takový rozkaz. Vždyť byli tři. A ještě kuchařka. Nepomysleli, že Stalinova ochranka spala a je, ochránce, by minimálně vyhodili ze služby. Ani Stalin by nepomohl, cožpak by zachránil před soudem. Ochranka lže, nespala!

(A mimochodem, Stalinův tělesný strážce Chrustaljov, jemuž Stalin dal údajně rozkaz „spát“, rovněž brzy po Stalinově smrti „předčasně zemřel“ a ušetřil tak historiky (nebo vyšetřující) od zbytečného vyptávání.Ale i tak ochranka přiznává úřední trestný čin, a obžalovává samu sebe. Proč?...

Odpověď je jedna. Tuto noc se něco stalo. Abychom nelhali, ochranku zastihli (a o tom níže) ještě 2. března 1953. To byl Stalin ještě naživu, ale bylo zde riziko, že přežije. A kdyby přežil, mohl by si vzpomenout sám, co se stalo, a klást otázky. Byly by to určitě obtížné otázky. A ochrana (ti, kteří sestavili legendu, co se stalo), řekla by, že spala, měla by svobodu odpovídat: jestli by Stalin zemřel, tvrdila by (jak se to i stalo), že v noci na 1. Března se nic nestalo,ale kdyby Stalin přežil, pak by tvrdila, že spala a neví, zda-li se se Stalinem něco stalo či nikoli, zdali k němu v noci někdo přijel nebo ne.

A kromě toho strážci nebyli v domě jedinými svědky. Byla zde bdící hlídka, která pouštěla automobily, byla tu hlídka u brány do dači a mohli to být nakonec nahodilí svědkové příjezdu automobilu na Stalinovu chatu. Bylo třeba se postarat o to, aby v případě nutnosti bylo vysvětleno, proč druzí viděli automobily vjíždějící do prostoru dači, ale ochranka dači nic neviděla. Spali, rozumíte.

Date: 2015-12-24; view: 582