Home Random Page


CATEGORIES:

BiologyChemistryConstructionCultureEcologyEconomyElectronicsFinanceGeographyHistoryInformaticsLawMathematicsMechanicsMedicineOtherPedagogyPhilosophyPhysicsPolicyPsychologySociologySportTourism






I. Proč onen název? O co jde?

Antikomunistickým falzifikátorům dějin KSSS a SSSR dodal nejtěžší „munici“ prolhaný N. S. Chruščov

Posted By: SMKC 11. 9. 2015

Uacute;vod

Je třeba zdůraznit, že stále vládnou silné iluze i v komunistickém hnutí prezentované frázemi o demokracii, svobodě slova, informací, šíření vědeckých poznatků atd. Skutečnost je však výrazně jiná. Vědecká, objektivní analýza minulosti, vývoje v bývalých zemích světové socialistické soustavy, především v SSSR v období, kdy v čele komunistické strany, VKS(b) a SSSR stál J. V. Stalin, je nemožná. Nejen zkoumání tohoto historického vývoje, ale zvláště prezentace oněch seriózních, vědecky podložených výsledků zkoumání, je dnes nemožná. Šanci má jedině antistalinská, antikomunistická interpretace. Proto je ve světě jen velmi málo lidí, kteří vykonávají seriózní vědeckou práci, neboť – řečeno slovy profesora Grovera Furra – téměř „všichni ostatní autoři, zkoumající období Stalinovy vlády v Sovětském svazu, kteří … mají výzkumné a badatelské dovednosti, jsou akademicky zakotveni včetně svého úzkého spojení s univerzitou, jež jim umožňuje přístup do knihovních archivů, využívání velmi drahých meziknihovních výpůjček i výzkumníci, kteří mají zájem a motivaci k tomuto druhu bádání, jsou téměř všichni antikomunisté postrádající jakoukoli objektivitu.“ Nejen to, jde o to, že „žádná kniha, jež není vůči Stalinovi nepřátelská, nemá v akademickém nakladatelství absolutně šanci vyjít.To je stoprocentní pravda na Západě, a já jsem přesvědčen, že stejně tak je tomu i v Rusku … Mnoho lidí na pravici (dodejme i na tzv. levici – Z. K.)si nepřeje, aby pravda o dějinách komunistického hnutí v Sovětském svazu během stalinských let vyšla na světlo. Stalina chtějí i nadále démonizovat, srovnávaje ho s Hitlerem a fašismem a lhát o něm. A to je také to, co dělají! Nejen pasivně skrze svůj předpojatý pohled, ale aktivně tím, že záměrně falšují důkazy o historických pramenech.“ (Přednáška G. Furra o své knize „Chruščov lhal“, Oslo, 2011, s. 1-2)



I. Proč onen název? O co jde?

O to, že nejen všichni antikomunisté, buržoazní ideologové a revizionisté všech odrůd a odstínů, byli a jsou ve svém antistalinismu a antisovětismu nejvíce a zcela oficiálně ideologicky, propagandisticky „vyzbrojeni“ nejvyšším představitelem KSSS a SSSR N. S. Chruščovem, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ÚV KSSS a souběžně k tomu v letech 1958 až 1964 post předsedy rady ministrů – premiéra SSSR. A to především jeho tajným (fakticky neoficiálním) projevem(referátem) s názvem „O kultu osobnosti (J. V. Stalina) a jeho důsledcích”, který přednesl na uzavřeném, fakticky již ukončeném jednání XX. sjezdu KSSS (25. 2. 1956). Obsah tohoto vystoupení se posléze výrazně promítl do následujících zásadních stranických dokumentů XXI. sjezdu KSSS (leden/únor 1959) a XXII. sjezd KSSS (říjen 1961, na němž byl dokonce přijat Nový, třetí program této strany), tak jako do ideologie a politiky zejména komunistických a dělnických stran v ostatních socialistických zemích.

Historický „význam“ tohoto Chruščovova projevu pregnantně postihlamerický historik a jazykovědce Grover Furr, v přednášce(Norsko, Oslo 2011) o své knize „Chruščov lhal“. Dle něj lze Chruščovovu tajnou zprávu „bez nadsázky považovat za nejvlivnější projev ve 20. století, který zásadně změnil běh nejen sovětských, ale v podstatě i světových dějin. Je příznačné, že právě tato řeč se stala jedním z pilířů ostatních politických koncepcí antistalinismu, za jehož fundamentální zdroj lze nazvat paradigma XX. sjezdu …“ (G. Furr … tamtéž, s. 5) Podle G. Furra se přitom v Chruščovově tajné řeči ani jedno z oněch „takzvaných odhalení neukázalo jako pravdivé. To není otázkou obhajoby Stalina. Zkrátka v přímé konfrontaci s důkazy prostě neobstojí ani jediné z tzv. objevených tvrzení tajného projevu!Stejně tak z hlediska historických důkazů předložených v mé knize Chruščov lhal nikdy nelze vnímat dějiny Sovětského svazu jinak než prizmatem zkreslení tajnou řečí Chruščova …“ (Tamtéž, s. 6) Jde opravdu o to, že „Chruščovovy hrubé falzifikace určují chápání sovětských dějin až dodnes a jsou pramenem všech lží, jež znáte“ (Tamtéž, s. 3)

Tak se stalo, že řada generací, nejen členů komunistických stran a občanů socialistických zemí, včetně či právě především jejich funkcionářů a předních ideologů, bylo od poloviny 50. let pod silným politickým a ideovým vlivem, jak si následně ukážeme, právě onoho nihilistického, falešného „přehodnocení“ dějin KSSS a SSSR, nastartovaného oním projevem N. S. Chruščova, plným lží. Navíc předneseným bez patřičného projednání ve stranických orgánech (zejména ÚV KSSS), který pak dodnes v masovém měřítku, totálně negativně ovlivňuje vědomí lidí.

Dnes již s jistotou víme, že nebylo náhodné, že Chruščov a jeho pomocníci, stoupenci a bezprostřední následovníci při své věrolomnosti, dvojakosti a nečestnosti (což je typické právě pro revizionisty, oportunisty aj. souběžce a renegáty) nenašli nikdy odvahu uveřejnit tento pomlouvačný referát ve vlastní zemi, neboť se obávali, že v otevřené diskusi vyjde pravda najevo a komunisté a ostatní pochopí jejich nečestnou hru. Plný text tohoto zlovolného politického pamfletu, dodnes považovaného i mnohými funkcionáři KSČM a tzv. tvořivými marxisty za seriózní a pravdivý dokument, byl v SSSR publikován až v roce 1990. Tedy za vlády důsledného Chruščovova pokračovatele, renegáta Gorbačova, který stál na čele likvidátorů KSSS a SSSR. Na Západ však tento referát obratem pustili, aby mohl posloužit jako těžká ideologická zbraň proti Stalinovi a „stalinistům“. Fakticky ovšem jako antikomunistická zbraň proti marxismu-leninismu, komunistickému hnutí a socialistickým zemím. Tato „zbraň“ se ukázala jako velice razantní, účinná a efektivní! Dokud se s ní komunistické hnutí nevyrovná, tj. dokud nebude provedena důsledná, komplexní, vědecká, tedy objektivní analýza celého období, kdy v čele strany a sovětského státu stál J. V. Stalin a především pak, pokud nebude provedeno a projednáno všemi komunistickými stranami, její politické zhodnocení, bude i nadále destruktivně působit, tak jak je tomu dnes nejen u nás.

Je třeba mít neustále na paměti, že to vše hluboce zasáhlo všechny generace, které byly od poloviny 50. let pod ideovým, ideově-politickým vlivem celého „přehodnocení“ dějin KSSS a SSSR, nastartovaného právě oním tajným projevem nejvyššího představitele KSSS, N. S. Chruščova na nejvyšším a nejautoritativnějším orgánu strany – na sjezdu KSSS! Na základě tohoto projevu pak došlo k nemarxistickému, antikomunistickému přehodnocení dějin VKS(b), sovětského státu a jeho budovatelského úsilí od Velkého října, po vítězství SSSR ve Velké vlastenecké válce přes bleskovou obnovu válkou postižené země, tedy nejen přehodnocení politických procesů z 30. let, a to bez uvedení závažných a pravdivých argumentů, ale především při jejich falšování a šíření různých výmyslů. Vše nasvědčuje tomu, že tyto skutečnosti představují pro uvedené generace (od padesátých let, přes osmdesátá a devadesátá léta minulého století), až po současnost, nepřekonatelnou zátěž. Fakticky všichni antistalinisté, zvláště s maloměšťáckou světonázorovou orientací, kteří se tak či onak zabývají politikou, ideologií, historií, namísto hledání pravdy se raději až fanaticky drží oněch Chruščovovských lží, frází a falz. Vůbec je nezajímá, že se objevila šance, reálná možnost prozkoumat skutečná fakta, ve značně pootevřených sovětských, kremelských archivech, jak to učinili někteří marxističtí vědci na Západě. Tato nechuť jim znemožňuje přistoupit k novému, objektivnějšímu hodnocení minulosti. To je zcela typické i u KSČM, kterou pravda o minulosti naprosto nezajímá, narušila by totiž hluboce zakořeněné předsudky jejích nejvyšších funkcionářů, zejména ideologů této strany.

Zvláště se totedytýká společensko-vědních teoretiků, kteří se i dnes hlásí k marxismu a politických představitelů stran, které „přežily“ kontrarevoluční převraty a obnovu kapitalismu a alespoň verbálně se hlásí ke komunistické identitě. Jak jsem o tom mluvil již v koreferátu na XXIX. pražské teoreticko-politické konferenci v listopadu 2010 (viz „O antikomunistickém falšování našich národních dějin“, Čeněk Ullrich, Zdeněk Košťál, 2010). Jde o to, že právě zejména ti, kteří za socialismu působili v politice a ve společenskovědních oborech a to včetně věd historických, byli a jsou těmito lžemi a manipulacemi stále podstatně zasaženi. A to zřejmě především proto, že oněm velkým Chruščovovým lžím dodávala „punc“ věrohodnosti a serióznosti skutečnost, že byly „vyprodukovány“, „posvěceny“ a šířeny z nejvyšších oficiálních stranických a vládních míst. Ano, to pak dodnes zásadním způsobem negativně ovlivňuje hodnocení minulosti těmito lidmi.

Dodnes je tedy oním politickým šarlatánem, falešným hráčem a manipulátorem Chruščovem a jeho společníky, nadále zevnitř kontaminováno celé, dnes již v troskách se nalézající mezinárodní komunistické a dělnické hnutí. Tak tato zhoubná kontaminace, která přivedla nejen SSSR, ale i další evropské socialistické země do záhuby, rozkladně působí až do dnešních dnů. Fakticky šedesát let.

Již jsem se toho dotkl. Na rozdíl od nás, celé té plejády antistalinských, antikomunistických interpretů dějin nejen SSSR, některé soudobé historické výzkumy očividně vyvracejí ony lži chruščovovského antistalinismu. Není to jen Grover Furr, jako představitel nové historické školy, ale i její zakladatel, renomovaný americký historik, profesor J. Arch Getty, který proslul vědecky fundovaným dílem „The Origins of the Great Purges“ (Počátky velkých čistek), v němž tak, jako G. Furr, vyvrací studenoválečnické lži o Stalinovi, jak je šířili trockisté, chruščovovci a jejich pohrobci z éry perestrojky a obnovy kapitalismu nejen v SSSR.


Date: 2015-12-24; view: 1058


<== previous page | next page ==>
Ex.3. Answer the questions about the first three paragraphs of the text. | III. Chruščovovy velké podlé lži
doclecture.net - lectures - 2014-2024 year. Copyright infringement or personal data (0.008 sec.)