Uacute;loha Stalina 1 page

Je nemožné říct cokoliv opravdového a smysluplného o sovětském válečném úsilí a jeho příspěvku k rozbití německého fašismu při odmítnutí uznat klíčovou úlohu, kterou hrál Stalin. Ovšem přesně o to se buržoazie a její nohsledi všude snaží. Pravda je, že Stalinovo vedení stále, obzvláště během války, bylo téměř inspirativní. Přestože zásluhy za vítězství musí být správně uznány sovětským ozbrojeným silám a hrdinnému úsilí sovětského lidu, žádné vyprávění těchto osudových let není úplné bez velkého holdu nesporného představitele Komunistické strany Sovětského svazu (bolševiků), sovětského lidu a nejvyššího velitele sovětských sil – Josifa Stalina. I takový odpadlík, jako je Gorbačov, byl zavázán k sovětskému vítězství v druhé světové válce připuštěním že: „Jedním faktorem dosažení vítězství byla ohromná politická vůle, rozhodnost a vytrvalost, schopnost organizovat a vycvičit lid, projevená ve válečných letech Josifem Stalinem“ („Zpráva na slavnostním setkání k 70. výročí Velké říjnové revoluce“, konané v Moskvě 2. listopadu 1987, s. 25).

„24. června 1945 stál Stalin na vrcholu Leninova mauzolea a hleděl na velkou vítěznou přehlídku Rudé armády, která se vyznačovala 4. výročím Hitlerova útoku. Po boku Stalina stál maršál Žukov, jeho zástupce, vítěz bitev u Moskvy, Stalingradu, Berlína. Vojska, která pochodovala kolem něj, byla vedena maršálem Rokossovským. Jak pochodovaly, jely, cválaly přes Rudé náměstí pluky pěchoty, jezdectva a tanků zametající bláto svých cest – byl to den prudkého deště –, s nesčetnými prapory a zástavami Hitlerovy armády. U mauzolea hodily prapory k Stalinovým nohám. Tato alegorická scéna byla obzvláště nápaditá...“

„Další den přijal Stalin hold Moskvy za obranu města v roce 1941. Den poté byl uznán „hrdinou Sovětského svazu“ a byl mu udělen titul generalissimus.“

„V těchto dnech netušeného triumfu a slávy Stalin stál v plné záři lidového uznání a vděčnosti. Tyto pocity byly spontánní, opravdové, neřízené oficiálními propagandisty. Zdůrazňovaná hesla o „výdobytcích stalinské doby“ nyní oznamovala nový čerstvý význam nejen mladým lidem, ale i skeptikům a nespokojencům starší generace.“ (Isaac Deutscher: Stalin, s. 534)

Závěr

Vítězství nad fašismem stálo ohromnou cenu. 50 milionů mrtvých, z nich 12 milionů zahynulo ve fašistických koncentračních táborech. Navíc dalších 95 milionů zůstalo invalidy. Sovětský svaz ztratil 27 milionů obyvatel, z nich 7,5 milionu vojáků. Třetina sovětského území a hospodářských zdrojů byla zpustošena. 1 710 měst a 70 000 vesnic bylo úplně zničeno. Šest milionů domů a budov bylo rozbito. 31 800 průmyslových podniků bylo zničeno. 98 000 kolchozů bylo zničeno a jejich dobytek, celkem 64 milionů zvířat, bylo zabito nebo odvezeno do Německa.

To je cena, kterou zaplatil Sovětský svaz za válku vedenou imperialismem, aby si ten prodloužil svou přežilou existenci.

Pro srovnání, Spojené státy ztratily 300 000 životů a celé britské impérium 353 652, z kterých na britské ztráty přišlo 224 723 a dalších 60 000 civilistů.

Sovětský socialismus si zaslouží uznání, že během tří let po takové devastující válce sovětské hospodářství bylo obnoveno na svou předválečnou úroveň. A v dalších třech letech se co do velikosti zdvojnásobilo.

V průběhu války sovětské ozbrojené síly zničily 560 německých divizí a dalších 100 divizí patřících německým satelitům. Pro srovnání, americké a britské síly dohromady nezničily více než 176 německých divizí.

Německo ztratilo 10 milionů mužů ve válce proti Sovětskému svazu, tedy tři čtvrtiny svých ztrát v druhé světové válce.

Vítězství Rudé armády v bitvě o Moskvu, Stalingrad, Kursk a Berlín navždy zůstane výmluvnou poctou sovětskému lidu, socialistickému sytému, Všesvazové komunistické straně (bolševiků) a Josifu Stalinovi. Lidstvo jako celek by nikdy nemělo zapomenout vyjádřit svou vděčnost za příspěvek Sovětského svazu k porážce fašismu.

Sovětský svaz bohužel už není, a to díky zradě chruščovovského revizionismu. Současná, dosud nejhorší ekonomická krize kapitalismu žene různé imperialistické mocnosti do války jako jediného řešení svých problémů. Války od Jugoslávie, přes Střední východ a Severní Afriku, a nyní Ukrajina, připomínají nacistické hordy minulosti. Při připomínání a vzdávání holdu velké oběti Sovětského svazu, obyčejným lidem několika zemí v boji proti fašismu, pokroková část lidstva musí vést rozhodný boj proti současným a připravovaným imperialistickým válkám, pamatovat na to, že boj proti imperialismu a za socialismus jsou neoddělitelné od boje proti válce a fašismu.

(Přeložil Ondřej Kazík)

Rockefellerové a Rothschildové plodí války

Milan Matouš

Před 70 lety si nikdo nepomyslel, že bude dnes hrozit nová světová válka. Skončila „tisíciletá říše“ – „Deutschland über alles“, Hitlera polili benzinem a spálili v jámě po granátu.

Našli se noví uchazeči o jeho slávu, nová Říše, tentokrát za oceánem. Kdo jsou staronoví váleční paliči? Nejsou to prostí Američané. Ani nezaměstnaní, kteří se nechali „nalít“ do uniformy, aby nám přijeli dělat „ochránce“. Málo rozhoduje figurka v Bílém domě, ať je bílá nebo barevná. Války se pečou v Trilaterální komisi a Bilderbergu. Za nitky tahají ti, kdo vydělali na první i druhé světové válce a bez válek existovat nemohou – rozvětvené rody Rothschildů a Rockefellerů. Opratě, jimiž řídí svět, se jmenují peníze.

Pro důkazy nemusíme chodit daleko. Kde se vzal u nás jakýsi Holobrádek? A šermuje lokty jak kukaččí mládě v cizím hnízdě. Bilderberg dělal generační výměnu. Senilního knížete neomladilo ani číro, a tak do Ameriky na instruktáže jezdí mladší. Postarají se mu o peníze na volby, a on šlape. V souladu s velvyslancem Spojených států panem Shapiro brání cestě prezidenta republiky Zemana na oslavy vítězství nad fašismem do Moskvy.

O porážce fašismu a norimberském tribunálu slyší ve Washingtonu neradi. Nepříjemně to připomíná, co jim hrozí.

Režimní média se upomínkám na válku a fašismus také vyhýbají – s jedinou výjimkou - bestialit na Židech. Není to nepravda, ale není to pravda celá. Židovská moudrost říká, že poloviční pravda je celá lež. V koncentračních táborech a na popravištích trpěli a umírali příslušníci všech ras, národů a náboženství. Sotva k nám nacisté vtrhli, pozavírali v akci „Gitter“ 4 376 lidí, jak pravil příkaz k jejich zatýkání „podezřelých jakkoli z komunistické činnosti“. Z 50 000 předválečných členů Komunistické strany Československa povraždili polovinu.

Třetí světová válka hrozí v důsledku rozpadu Sovětského svazu. Gorbačova a Jelcinova zrada podlomila labilní rovnováhu mezi Sovětským svazem a Spojenými státy a americký imperialismus to pochopil jako šanci na světovládu.

Co ho může zastavit? Jedině Rusko, dědic mírové úlohy Sovětského svazu. Že je tam kapitalismus nejhoršího zrna, oligarchický? Ale mír je podmínkou existence Ruska, a tím se jeho zájem a náš zájem a zájem lidstva ztotožňuje.

Sovětský svaz skončil, ale neskončil socialismus. V Číně budují socialismus s čínskými rysy, na Kubě kubánský model socialismu, ve Venezuele bolivariánský socialismus. Řada dalších států Asie a Latinské Ameriky usiluje o sociální spravedlnost na principech marxismu, s respektováním národních tradic a konkrétních ekonomických a kulturních podmínek. Socialistická revoluce tak vstupuje do nové éry.

Formuje se fronta odporu proti válečné politice amerického impéria. Vůdčí osobností je Vladimir Putin. Není komunista a spoléhá na soukromé podnikání a přesto má důvěru revolucionářů. Něco takového není v historii poprvé. Fidel Castro je syn velkostatkáře a oženil se s dcerou milionáře a přece se stal legendárním komandantem. Pod jeho vedením se Kuba z plantáže United Fruit Company změnila v předvoj pokroku Latinské Ameriky. Člověk tvoří dílo a dílo tvoří člověka.

Od konce války uplynulo sedm desetiletí a pamětníků ubývá. Tím naléhavěji je potřebí, aby strana šířila pravdu a poučení z války a fašismu a ukazovala prstem na nové fašisty a válečné paliče.

Jak tomu odpovídá, když 6. března čteme na titulní stránce Haló novin stanovisko stínového ministra obrany Komunistické strany Čech a Moravy Alexandra Černého, že cvičení amerických vojáků na našem území v principu neodmítá a vidí potíž v tom, „že jde o součást nešťastné politiky harašení zbraněmi, demonstraci síly a provokací, k níž se dnes uchyluje jak Rusko, tak NATO.“ Nevidí, že Spojené státy jdou z války do války, že po leta obkličují Rusko válečnými základnami, že zorganizovaly fašistický puč na Ukrajině a snaží se vyprovokovat světovou válku, aby se zbavily astronomických dluhů? Že Rusko je v dané chvíli jediná reálná síla, jež je s to válečným snahám Spojených států učinit přítrž. Když blábolí nehoráznosti Schwarzenberg, Kalousek nebo Němcová, nedivíme se. Ale představitel Komunistické strany Čech a Moravy a vojenský specialista? Na takových názorech se má vytvořit jednota strany, po níž volá soudruh Filip?

Komunistická strana Československa v únoru 1948 zvítězila, protože byla jednotná, věrná ideologii marxismu-leninismu. Všichni jsme věděli, co máme dělat a proč to máme dělat.

Na IX. sjezdu v roce 1949 přijala program výstavby socialismu. Nepletli jsme si to s tzv. demokratickým socialismem. Ten proklamovali sociální demokraté, kteří nikdy a nikde žádný socialismus nevytvořili, ani se o to nepokusili. Plnění programu IX. sjezdu bylo řízeno od ústředního výboru přes krajské a okresní výbory až po základní organizace. Věděli jsme, co je stranická kázeň a demokratický centralismus, na liberály jsme si nehráli. To byla VEDOUCÍ ÚLOHA STRANY. Bez ní bychom socialismus neměli.

Není pravda, že socialismus u nás skončil kvůli jeho chybám a nedostatkům. Když Gorbačov zradil socialistické společenství jako Jidáš Krista, neudržel se socialismus ani v Československu.

Ale není všem dnům konec. I v Chile, kde v 73. roce Pinochet utopil socialistický pokus v krvi, byla už podruhé zvolena levicová prezidentka Michelle Bacheletttová. Kapitalismus dožívá svůj věk a neudrží se navždycky ani v Čechách.

Boj proti fašismu nesmí sklouznout do spojenectví se silami buržoazie a oportunismu

Elisseos Vagenas - Řecko

(Příspěvek přednesl Lefteris Nikolaou Alavanos)

Den, kdy byla Rudou armádou, jež zničila největší část údajně neporazitelných armád nacistického Německa, triumfálně vztyčena nad Reichstagem rudá vlajka, prapor prvního socialistického státu Sovětského svazu, zůstává nejskvělejší stránkou v dějinách lidstva.

Komunistická strana Řecka (KKE) vzdává hold všem těm, kdo přinesli oběť svého života nebo byli zraněni na bojištích a v podzemním hnutí odporu, v úsilí rozdrtit fašistické monstrum, které stvořil kapitalismus; všem komunistickým stranám na celém světě, které vedly národněosvobozenecký boj.

Vzdáváme čest a vystupujeme na obranu proti zkreslování obrovského přínosu Svazu sovětských socialistických republik (SSSR). Sovětský svaz nesl na svých bedrech hlavní břemeno války. Za cenu obrovských obětí do ní vnesl rozhodující vklad.

Vítězství Sovětského svazu, v čele s J. V. Stalinem, nad nacistickým Německem a jeho spojenci bylo dosaženo díky:

- úloze dělnické třídy a sovětské moci jako pilíře obrany při výstavbě a organizaci Sovětského svazu;

- přednostem, které nabídla socializace výrobních prostředků a centrální plánování ekonomiky;

- vedoucí úloze lidových mas, s dělnickou třídou jako jejich vedoucí silou;

- komunistické straně jako revoluční dělnické avantgardě.

Je to mimořádně významné historické poučení pro současnost a budoucnost revolučního hnutí.

Komunistická strana Řecka je hrdá na to, že byla tím, kdo podnítil a organizoval velké hnutí odporu našeho lidu, vedeného pod praporem EAM, a že především ona do tohoto hnutí vysílala bojovníky. (EAM – Řecká národněosvobozenecká fronta, založena v roce 1941 jako hnutí odporu – pozn. red.)

Národněosvobozenecké hnutí v naší zemi, ozbrojený boj ELAS (Ústřední výbor EAM z roku 1941 vytvořil národněosvobozeneckou armádu ELAS – pozn. red.), vzniklo jako jedno z největších masových hnutí v okupovaných zemích. Všechna národněosvobozenecká a partyzánská hnutí v čele s komunistickou stranou přinesla svůj významný příspěvek. Mezistátní unie a veškeré oficiální orgány, které jsou útočištěm kapitalismu, nenávidí Květen 1945, protože je symbolem vítězství lidu nad fašismem. Pokoušejí se jej vymazat z lidské paměti, zkreslit jeho obsah, postavit historickou pravdu na hlavu. Je složkou jejich protikomunistické a antisocialistické propagandy, vedené snahou zastřít organické spojení nacisticko-fašistické obludnosti s monopolním kapitalismem a rozhodující odpovědnost buržoazních a sociálnědemokratických stran. V popředí této organizované a špinavé kampaně je Evropská unie.

Svých cílů nesmí dosáhnout. Dělnická třída a lidové vrstvy, vědci, intelektuálové, všichni lidé, kteří se nesmiřují se zkreslováním dějin a antikomunismem, mají povinnost se proti tomu postavit. Všichni ti, kdož chápou, že historické poučení a vědecké závěry, které z nich vyplývají, jsou významným zdrojem uvědomění a vítězného boje lidu a mládeže proti železné botě diktatury monopolů a hrůz imperialistických válek. Takže mohou nakonec skoncovat se zdroji, z nichž se rodí tyto jevy a s terénem, na němž nacházejí podporu.

Fašismus vzniká uvnitř kapitalistického systému a není pouze výsledkem formy řízení, tj. neoliberální politiky, jak prohlašují oportunisté a sociálnědemokratické síly v Evropě. Je jednou z forem, kterou monopoly k výkonu své moci využívají. Chrání kapitalistické vlastnictví výrobních prostředků, vykořisťování člověka člověkem. Zvláště v podmínkách kapitalistických krizí, chudoby, nezaměstnanosti a úpadku vlád buržoazních stran, využívají třídy buržoazie nacistické strany mnoha různými způsoby jako ozbrojenou záštitu sloužící jejich zájmům. Využívají činnost buržoazie, která se svým extrémním nacionalismem a údajnou „solidaritou“ zaplétá do svých sítí lidové síly, nezaměstnané, ruinuje drobné buržoazní vrstvy a asimiluje je.

Komunistická strana Řecka velmi přesvědčivě odhaluje lidu, že buržoazní třída a kapitalistický stát ruší nebo obcházejí buržoazní demokracii, buržoazní parlamentarismus a zákonnost, které samy ustavily. Když to jejich zájmy vyžadují a když to považují za nezbytné, provádějí vojenské a politické puče, ruší své vlastní zákony, zesilují státní a veškeré další formy násilí či represe, omezují politické a odborářské svobody.

Komunistická strana Řecka vzdává čest 70. výročí vítězství lidu nad fašismem a obrací se na pracující, důchodce a mládež Řecka, aby rozhodně odsoudili a izolovali nacistický kriminální Zlatý úsvit.

Lid a hnutí nemohou být nečinní a smiřovat se, navzdory vězněním a soudům, jak s vražednými útoky vedoucích činitelů Zlatého úsvitu, tak s jeho činiteli, kteří aktuálně přijímají rozhodnutí. Nemělo by se zapomenout na to, že Zlatý úsvit byl provokativně podporován a vychvalován velkou částí masových médií a že existovaly pokusy využít jej v různých plánech na reformu politického systému. Velkou odpovědnost nese i koaliční vláda SYRIZY s ANEL, protože činitelé obou těchto stran živili tolerantní přístupy vůči Zlatému úsvitu a jako záminky využívaly různých parlamentních procedur.

Zlatý úsvit a nacistické aktivity nemohou být zastaveny odkazováním na teorie o „ústavním“, „parlamentním“ a „demokratickém“ uspořádání, údajným zdokonalováním fungování buržoazní demokracie, jak navrhují některé politické síly, jako SYRIZA, PASOK, „POTAMI“.

Reakční buržoazní stát není ochoten ani schopen rozhodně se zbavit kořenů a větvení nacismu; není toho schopna ani takzvaná „antifašistická fronta“, spojenectví dělnického, lidového hnutí spolupracující s politickými silami buržoazie. Je toho schopno pouze lidové spojenectví, rozvoj třídního boje s cílem svrhnout moc monopolů; kapitalistický systém se s nacismem dokáže dohodnout. Pouze boj mas a rozhodnost lidu a mládeže mohou naráz a jednou provždy zbavit působení Zlatého úsvitu mezi masami legitimity a vyvrátit jej z kořenů.

V tomto bodu bychom rádi objasnili, že by bylo možné souhlasit s buržoazií a oportunistickými silami, pokud jde o to jak s fašistickými organizacemi v některých záležitostech zacházet. Ale vstupovat s nimi do spojenectví je něco zcela jiného. Jestliže se uvažuje o spojenectví, měly by být vždy brány v úvahu strategické návrhy všech sociálních a politických sil.

Dovolte nám říci několik slov o obnově fašismu na Ukrajině. Naše strana zdůrazňuje, že konflikt na Ukrajině vypukl na terénu kapitalismu a byl způsoben otevřenou intervencí Spojených států a Evropské unie do vnitřních záležitostí Ukrajiny, v rámci jejich ostrého zápolení s Ruskem o podíl na trhu, o suroviny a síť energovodů. V tomto rámci neváhají USA a EU využít k prosazování svých geopolitických zájmů i fašistických sil.

Není to nový jev. Viděli jsme v naší zemi, že Velká Británie neměla problém spojit síly v zájmu prosazení svých geopolitických plánů s fašistickým režimem Metaxase v letech 1936-1940. (Ioannis Metaxas, řecký generál a fašistický politik, v roce 1936 provedl státní převrat a nastolil fašistickou diktaturu – pozn. red.) Británii to tehdy ve fašistickou mocnost nezměnilo. Ukazuje se tak, jak bezdůvodným jsou názory o „vývozu fašismu“, názory, které jsou podporovány některými soudruhy, kteří prohlašují, že Spojené státy a Evropská unie exportují fašismus do celého světa a mezi jiným také na Ukrajinu.

Pokud jde o region Donbasu, chápeme velmi dobře, jakému nebezpečí jsou lidé v tomto regionu vystaveni od té části mstivé a nenávistné buržoazie, která vládne v Kyjevě. Víme, že tato její část je podporována Spojenými státy a Evropskou unií a snaží se eliminovat všechny politické síly, které brání začlenění do Evropské unie a Severoatlantické aliance, včetně národních a jazykových menšin, zvláště těch, o kterých se předpokládá, že vyhledávají spojenectví s kapitalistickým Ruskem. Mocenské struktury, které se zformovaly, jsou buržoazní a výrobní vztahy v takzvaných „lidových republikách“ zůstávají kapitalistické. Zaznamenáváme, že se moc přesunula od ukrajinských oligarchů k místní buržoazii, jež je těsně spojena s Ruskem. Je charakteristické, že nové vlády v Doněcké lidové republice a v Lugansku pokračují v zásilkách uhlí, těženého v dolech v Donbasu, do střední a západní Ukrajiny. Ačkoliv lidé v republikách Donbasu zůstávali v zimě bez dodávek uhlí, území, kontrolované Kyjevem bylo zásobováno bez přestávky. Do Kyjeva jsou také předisponovány daně z podniků, které až dosud v Donbasu působí. Navíc, vlastníci podniků hromadí válečné daně, které platí pracující v jihovýchodní Ukrajině, na takzvané antiteroristické operace!

Date: 2015-12-17; view: 612